FOLTYN.CZ   SPORTOVNÍ A GT VOZY   NABROUŠENÉ ŠKODOVKY   OSOBNOSTI   REPORTÁŽE, OHLASY   INZERCE   O SOBĚ   ODKAZY   E-MAIL

Co naznačila Barum rallye 2006


Barum rally Zlín má za sebou další, 36. ročník. Návštěva této soutěže mě svádí k zamyšlení nad úrovní našich jezdců ve srovnání se zahraničními. Letos chyběla pro srovnání očekávaná posádka současné špičky mistrovství Evropy - Basso / Dotta na bezkonkurečním Abarthu nové skupiny S 2000. I tak se ve Zlíně objevilo nějakých 8 jezdců, kteří mohli dobře posloužit pro získání představy o úrovni naší rallyové scény.


Znalci se zájmem očekávali, co předvede dvojice zkušených Bulharů. Zejména jedenatřicetiletý Dimitar Iliev má za sebou účast ve 13 soutěžích MS a na mnoha věhlasných soutěžích na jihu Evropy - u nás ještě nestartoval. George Tanev již jednou Barumku absolvoval, sice se moc nepředvedl, ale výrazně se lepší, což dokázal při svém prvním startu v MS na Korzice. Z trojice rychlých Poláků jsou Solowow a Grzyb dostatečně známí a dalo se čekat, že budou zlobit. Michal Bebenek zatím závodil jen doma a patří k širší polské špičce. Ital Cavigioli přivezl atraktivní Renault Clio S 1600, ale u něj se dalo jen víceméně sázet, zda konečně dokončí svou šestou Barum rally. Nedokončil a kromě dravosti ani moc na šesti absolvovaných zkouškách neukázal (jedno 8. místo).
Další neznámou byli členové Peugeot Sport Espaňa, Francouz Bryan Bouffier a Španěl Enrique García Ojeda. Už název stáje zaručoval dobrou úroveň a myslím, že zde pořadatel podcenil jejich nasazení při přidělování startovních čísel. Třicetičtyřletý García má za sebou 5 soutěží MS a s P 206 jezdí 4 roky. Osmadvacetiletý Bouffier neseděl celou svou kariéru v ničem jiném než v Peugeotech 106 a 206, řádí především na území Francie a na asfaltech umí. Zahraniční konkurenci doplnil Slovák Jožo Béreš startující za Suzuki Motorsport. Ten se ale bohužel nezmohl na nic - 2x 9. čas bylo maximum.



Brzdnou dráhu narýsoval Roman Kresta. Jel přímo, brzdil s maximální účinností. Václav Pech před zatáčkou ještě mírně manévroval a měnil směr, takže do brzd nemohl jít zcela naplno. García při brzdění rozhodil vůz tak, že měl problém, zda do pásek a nebo zahnout. Nakonec to statečně "ohnul".


Proti těmto jezdcům stála celá naše špička s vyjímkou Kopeckého a Štěpána Vojtěcha. Myslím, že se dá konstatovat, že obstáli jen tři z ní. Zřetelně celé jezdecké pole převyšoval Roman Kresta a vyučoval precizní techniku jízdy i taktické vedení soutěže. Po získání náskoku jej úskostlivě udržoval a i když téměř neřezal zatáčky kvůli hrozbě proražení pneumatiky, udržel náskok půl druhé minuty před V. Pechem. I ten zaslouží absolutorium, dokázal, že na našich tratích jezdí perfektně a na třetího v pořadí měl obdobný náskok. Pro mě překvapivě splnil vysoké nároky na soutěžní jízdu Mirek Jandík. Rozhodně jsem jej neřadil mezi favority celkového pořadí ani třídy N4, ale díky soustředěnému výkonu v sobotu, kdy jeho bezchybná jízda na pohled vypadala velmi nenápadně, posbíral pomocí časů na úrovni 8.- 9. pořadí čtvrté místo po sobotě. V neděli bojoval o bednu a jeho jízda se pohybovala na hranici (svědčí o tom i 4x třetí čas v RZ). Podlehl až v poslední RZ, ale celkově podal nečekaně dobrý výkon.




Papírově a snad i reálně další dva nejsilnější naši jezdci, Prokop a Valoušek, nepotěšili. Pavel Valoušek ve svých předchozích třech startech na Barumce viděl cíl, a tak jeho nesmyslné extempore na módní slalomové šaškárně, která nemá s klasickou rallye nic společného, narušilo tuto pěknou serii. Netřeba dál komentovat. Martin Prokop rozhodně nenaplnil moje očekávání - kromě pár vyjímek se zabydlel na 6. až 7. časech v jednotlivých RZ, což je v dané konkurenci málo. Pokládám jej za talentovaného jezdce a podle mě měl být soupeřem Pecha a ostatní jej neměli ohrožovat. Když k tomu přibereme ještě daleko zoufalejší vystoupení Béreše, vnucuje se otázka o úrovni MS JWRC. Zda to není jen záležitost jezdců typu Meeke, Wilkse, P.G. Anderssona.... Buffier při své premiéře na Barum (navíc na papírově horším, byť asi špičkově udržovaném stroji) s Martinem doslova zametl. Jeden 1., čtyři 2. a dva 3. časy mluví za vše, navíc v posledních dvou RZ šel s přehledem před Jandíka na bednu.


Bohužel málo toho předvedli Barvík (4. a 5. čas a havárie), Arazim, Cais (zcela nevýrazný s časy stále kolem 17. místa) i Trojan. Výrazně je pojeli Tanev a Bebenek. Oba dokázali zajet několik dobrých časů a vyhýbali se krizovkám. Odvedli na co měli, Bebenek možná i víc a odměnou jim byly (kromě skalpů našich N4 matadorů) 6. místo pro Bebenka a 7. pro Taneva. V reprezentaci tak museli zaskočit málo vyježděný Jirka Volf, který předvedl třikrát 5. čas na RZ a okruhář Kostka, který sice nejel žádnou "kládu", ale jel bez výkyvu. Obsadili za Trojanem 10. a 11. místa.
Když vše podtrhneme a sečteme, neshledávám nic výrazně překvapivého. Naše špička se trochu zúžila a stále platí stará pravda, že výkonnostní růst lze zajistit starty na obtížných zahraničních soutěžích. Obávám se, že posádky, které se označují v jistém smyslu jako širší špička, asi vůbec nemáme. Zde zase platí to, co říkám už léta: když tu není někdo, kdo by pravidelně dokázal porážet pana Arazima, naše rallye stagnuje. A čím je Václav starší, tím je ta stagnace markantnější. Totéž platí u dvoukolek o Petákovi. Zajímavou otázkou je, když Polák Bebenek dokázal u nás zajet 6. místo, zda by totéž dokázali zajet v Polsku Štajf, Barvík nebo Jandík? Zda by tito pánové včetně V. Pecha zajeli 3 místo na prestižní soutěži ve Francii, jako u nás Bouffier, to se raději neptám.

Nelámu tímto nad naší rallye hůl, je ji potřeba vidět, jaká je. O to víc si můžeme považovat, když se naší reprezentaci zadaří v obrovské konkurenci desítek a stovek velmi kvalitních posádek zajet dobrý výsledek.
K trati samotné letošní Barum rally snad jen poznamenám, že jsem si oblíbil "opačně" postavenou trať Pindulky v její 1. části od Lípy k Želechovicím. Srdcový sjezd s rychlými zatáčkami na uskákaném a vytlučeném asfaltu mají něco do sebe.



Vivat Kresta!