 |
| FOLTYN.CZ SPORTOVNÍ A GT VOZY NABROUŠENÉ ŠKODOVKY OSOBNOSTI REPORTÁŽE, OHLASY INZERCE O SOBĚ ODKAZY E-MAIL |
 Erik Carlsson. Švédský virtuos za volantem, zakladatel sportovní jízdy s předním náhonem s levou nohou na brzdě, jezdec s nejrychlejší reakcí na světě své doby - nutno dodat, že spolu se svým švagrem Stirlingem Mossem. Velký sympaťák. Co ještě dodat? Hvězda rally druhé poloviny padesátých a hlavně 60. let se narodila v roce 1929 v Trollhattanu. V osmnácti už závodil na motocyklech a po vojenské službě začal zdolávat místní soutěže s ojetinou Volkswagen a Saabem 92. Zkoušel i okruhy, např. v roce 1955 dojel osmý ve velké ceně Švédska na Ferrari 340 MM (vyhrál Fangio). Se svou váhou 120 kg a postavou se ale nacpat do monopostu nemohl. Později tvrdil, že rozhodnout se, kdy sundat nohu z plynu u auta s maximálkou 160 km/h je pohodička proti 300 km/h u monopostů. A kdy se ta noha sundá, to je o úspěchu nebo neúspěchu a o životě nebo smrti. Rozhodujícím okamžikem jeho kariery bylo vítězství v Rikspokalen rally 1956, které jej přivedlo ke smlouvě zkušebního jezdce firmy Saab. První soutěží za továrnu byla norská Viking rally. V roce 1957 již to hrnul: vítěztví v Tulipan rally, v Tisíci jezerech. To byly soutěže seriálu Mistrovství Evropy, tehdy nejhodnotnějšího seriálu na světě. Pak už šel šňůrou mnoha národních i mezinárodních vítězství. V roce 1959 vyhrál např. Švédskou rally, Midnight Sun rally. Počínaje rokem 1960 předvedl hattrick na slavné a obtížné RAC rally ve Velké Británii. To už bylo na úspěšném modelu Saab 96 Sport, k tradičním úspěšným seriím přiřadil také Rallye Monte Carlo, které na prvním místě absolvoval v letech 1962 a 1963. V roce 1964 za něj zaskočila manželka Pat čtvrtým místem. S tou se oženil v roce 1963, v tomto roce dosáhl 2. místo na 4800 km dlouhém maratonu Liege-Sofia-Liege. Toto umístění považuje sám Carlsson za největší úspěch své kariéry. Druhé místo bylo také jeho nejlepším umístěním na Safari rally v roce 1964. Poslední soutěž sezony 1964 - RAC rally měla rozhodnout právě mezi Carlssonem a mladým pilotem automobilky Volvo Tomem Tranou o mistru pro tento rok. Tato soutěž "rally lesů", dlouhá 4023 km, s 55 rychlostními zkouškami (každá jiná!) o délce 1000 km, by sama vydala za skoro dvě sezony našeho současného mistrovství. Soutěže byly v té době jen proloženy přestávkami na odpočinek, žádné "večer končíme a do hajan". Po 700 km se dostal Trana do vedení a již je nepustil. Carlsson přecenil své schopnosti otáčet to ve vlásenkách a poslal auto na strom nad propastí. 
Nutno říct, že stromy nepatřily k Erikovým jezdeckým prvkům. Zato na střeše byl často. Dokonce měl přezdívku "On The Roof", kterou získal už v roce 1957 od škodolibého Carl-Gunnara Hammarlunda, když hlásil, kde viděl před ním jedoucího Erika. Jezdci vůbec hřešili na bytelnost Saabů a také jejich tvar. Převracet šel ve dvou lidech bez problémů. Na Safari jej dokonce někdy Carlsson s Palmem odkutáleli z neprůjezdného písku na pevnější povrch. Čím se však Erik proslavil víc, byl tehdy unikátní styl jízdy s předním náhonem, který od něj pak převzali všichni saabaři a jezdci Mini Cooperů. Na kluzkém povrchu přibržďoval v zatáčkách Carlsson levou nohou. Vůz tak z nedotáčivosti mohl nadávkovat do přetočení zádi podle potřeby. Přední náhon brzdy "přetlačil", ale zadní blokovaly a zadek se sunul bokem a kroužil vnějškem zatáčky. Předek se držel vnitřního okraje. Pěkně je to vidět na levém snímku. 
Jak vypadal tento Erikův styl v praxi, popisoval vtipně George Bishop. Navštívili s Rogerem Clarkem testovací lesní okruh Saabu. Carlsson, který
jinak velmi ochotně vozil návštěvy po rychlostních zkouškách, nabídnul svezení s jedním ze svých žáků - Eklundem. Prý, že nemá ještě rozum a strach,
tak jezdí rychleji. Vypadalo to takto: "Řidič se neustále zubil, chvílemi radostně, chvílemi zdvořile nebo omluvně. V lese, kde stezku pro
svážení dřeva bylo možné jen se značnou nadsázkou pokládat za cestu, se ručička tachometru neustále pohybovala kolem sto čtyřiceti. Eklund neustále
pracoval volantem a převodovou pákou a nohy mu tančily na pedálech. Připomínal šíleného hráče na varhany. Na první pohled se nezdálo, že by pohyby
volantu měly nějaký zvláštní účinek na směr jízdy. Zřejmě však ano, protože vůz ani jednou nenarazil, ani se neotřel o žádný strom, ačkoliv
je míjel ve vzdálenosti skutečně nepříjemně malé. Za celou dobu nejel ani chvíli přímo, neustále se smýkal na stranu, i přímé úseky projížděl
jako bokem. Pokud ovšem nebyl ve vzduchu, a to většinou byl." Když nastoupil na další jízdu soutěžák Clark, z druhého okruhu se nevrátili.
Bohorovný Carlsson klidně prohlásil, že se asi nabourali a beze spěchu se vydali na trať. Potkali Eklunda s Clarkem, jak jdou pěšky. Práci dalo
vybrat jim sklo z vlasů. Pak nakulili vysklený Saab na kola a Eklund s ním odjel.
 V roce 1967, kdy Saab začal montovat model V4, který byl podstatně silnější, startoval Erik Carlsson se spolujezdcem Amanem u nás na Rallye Vltava. Splnil úlohu favorita a vyhrál před Soběslavem Zasadou, který jel na Porsche 911. 4. byla Pat Carlssonová s Nyströmovou. údajně si svým atraktivním stylem jízdy zcela získal naše diváky. U nás vlastně karieru účastí na velkých soutěžích ukončil. Ještě se pak blýsknul 3. místem na Baja rallye v roce 1970. Během kariéry měl při haváriích třikrát nalomenou páteř a odstěhoval se do jižní Francie. Přesto se dál věnoval propagaci Saabů a měl několik tajných kousků, např. bez držení volantu, jen ovládáním pedálů řídí vůz v přímém směru poté, co ve 100 km/h přejede přes velký nůž, který rozřízne jednu z pneumatik. Prameny: Svět motorů 1961 až 1967; Novotný, Skořepa: Rallye, kniha o automobilových soutěžích; Kovařík M.: Kdo je kdo v automobilovém sportu |