FOLTYN.CZ   SPORTOVNÍ A GT VOZY   NABROUŠENÉ ŠKODOVKY   OSOBNOSTI   REPORTÁŽE, OHLASY   INZERCE   O SOBĚ   ODKAZY   E-MAIL

Chevrolet Camaro (1967-70)



Chevrolet postavil model Camaro ze dvou důvodů. Potřeboval konkurenční model proti Ford Mustangu a chtěl nabídnout něco sportovního svým zákazníkům, kteří odmítali drahou a dvousedadlovou Corvetu.
Typicky americky obrovské skoro coupé pohodlně spolklo pět cestujících. Existovala i verze cabriolet (convertible). Model se vyvíjel v řadě generací, z nichž první je datována lety 1967 až polovina 1970. V tomto období se na modelu měnila čelní maska a nabídka motorů. Kupodivu se toto monstrum brzy objevilo i na závodních tratích v Evropě. Počátkem 70. let se potkávaly na tratích Evropského poháru a Mistrovství Evropy oba generační modely, lišící se ve vzhledu karoserie (nové Camaro mělo velmi výraznou příď).


Chevrolet postavil model Camaro ze dvou důvodů. Potřeboval konkurenční model proti Ford Mustangu a chtěl nabídnout něco sportovního svým zákazníkům, kteří odmítali drahou a dvousedadlovou Corvetu.
Typicky americky obrovské skoro coupé pohodlně spolklo pět cestujících. Existovala i verze cabriolet (convertible). Model se vyvíjel v řadě generací, z nichž první je datována lety 1967 až polovina 1970. V tomto období se na modelu měnila čelní maska a nabídka motorů. Kupodivu se toto monstrum brzy objevilo i na závodních tratích v Evropě. Počátkem 70. let se potkávaly na tratích Evropského poháru a Mistrovství Evropy oba generační modely, lišící se ve vzhledu karoserie (nové Camaro mělo velmi výraznou příď).

Ze seriových vozů, které měly v nabídce dva řadové šestiválce 3,8 a 4,1 litru a tři V8 s objemy kolem 5,5 litru stál za pozornost vůz s motorem V8 - 5,7 SS 350. Vrtání a zdvih 101,6 x 88,4 mm dávalo objem 5731 ccm, stupeň komprese 10,5 s pomocí dvou čtyřnásobných karburátorů Rochester dovoloval naměřit výkon 299 k při 4800 ot/min a kroutící moment 52,5 kpm při 3200 ot/min. S tímto motorem v samonosné karoserii měl vůz pohotovostní váhu 1415 kg. Rozměry seriovky 4690 x 1840 x 1295 mm, rozvor 2746 mm a rozchody 1500 / 1496 mm. Přední kola byla nezávisle zavěšena na příčných lichoběžnících se zkrutnými stabilizátory, vzadu byla tuchá náprava s jednolistovými podélnými poloeliptickými péry. Brzdy byly čelisťové, kola 14". Vůz jel 195 km/h a zrychloval na 100 km/h za 7,8 s. Baštil přitom 17 - 21 l/100 km.
Supernabušenou verzí byl typ Z-28, který byl homologovaným základem pro okruhové verze Trans Am. Měl přepracované zavěšení kol, kotoučové brzdy vpředu a 15" pneumatiky. Motor byl krátkozdvihový V8 s neoficiálním výkonem přes 360 koní.


Závodní verzi jsme u nás mohli vídat v rukách Rakušana dr. Helmuta Marka (1969) a Němce Eberhardta (od roku 1970). V roce 1971 měl ve voze nacpán motor s objemem 7,5 litru s výkonem 500 k. Jel 285 km/h. V roce 1972 byl objem nejsilnější třídy vymezen na 3000 až 5000 ccm a tak se vrátil k pětilitru - přesně 4997 ccm. U tohoto vozu (na obrázcích) je známo, že motor OHV měl 438 k při 6800 ot/min, plnily jej dva čtyřnásobné karburátory Holley, stupeň komprese byl 11,2. Převodovka byla čtyřstupňová. Brzdy, při váze vozu 1345 kg, patřily ke slabinám podvozku. Kotouče nebyly příliš velké, protože musely vejít do 15 palcových disků, přehřívaly se a občas i praskaly. Vůz byl také poněkud neohrabaný. Silnou stránkou ale byly dlouhé rovinky, kde jel až 280 km/h, což bylo minimálně o 35 km/h víc, než konkurence.
Vůz dr. Marka v roce 1969 disponoval výkonem 400 k a jel na pneu 5,75 / 12,00 - 15. Na tehdejší cílové rovince bylo vozu oficiálně naměřeno 268,8 km/h. Pokud dnes jedete v Brně kolem starých boxů a vjíždíte do Bosonoh, představte si nájezd touto rychlostí. To muselo být srdce!
Svou šířkou kolem 2 metrů a mocným dunivým zvukem patřil rozhodně ke zpestření startovního pole plného bavoráků.


Prameny: vlastní fotografie; R. de la Rive Box: Encyklopedie sportovních vozů; webové stránky f-body.org a camaro.crolink.cz; programy GP Brno1969 až 1972; Čížek Z.: Grand Prix Brno a Mistrovství Evropy cestovních automobilů; Svět motorů 1970, 71 a 72