 |
| FOLTYN.CZ SPORTOVNÍ A GT VOZY NABROUŠENÉ ŠKODOVKY OSOBNOSTI REPORTÁŽE, OHLASY INZERCE O SOBĚ ODKAZY E-MAIL |
 Mám-li předznamenat 70. léta historie naší (respektive Československé) rallye, mají několik charakteristických rysů. Pro všechny naše a zejména tovární jezdce je po celé desetiletí etalonem jejich schopností Nor Johny Haugland, startující od roku 1972 jako smluvní jezdec AZNP. První polovině této dekády dominuje u nás "modrá legenda" - Alpina v rukách Vladimíra Hubáčka, druhou polovinu přebírá jiná legenda, Škoda 130 RS. Kontakt fanoušků rallye sportu s komunisty zapovězeným zahraničím obstarává slavná Rallye Vltava a posléze zejména Barum a Škoda Rallye. Díky těmto soutěžím u nás bylo možné vidět takové piloty, jako byli Waltr Röhrl, Sandro Munari, Franz Wittmann, Svensson, Hauck a řada dalších především z rakouské a německé špičky. Na rok 1971 slíbila AZNP Mladá Boleslav vyrobit 60 vozů skupiny A2, z nichž 30 ks mělo být k dispozici domácím jezdcům. Ti si je mohli (samozřejmě se souhlasem ÚAMK ČSSR) koupit za 78 500 Kč. Zároveň v tomto roce byly homologovány Škodovky skupiny A1 (seriové cestovní vozy) s dvojitým karburátorem, takže výkon stoupnul o 10 koní na 65. Pro sezónu bylo vydáno 250 licencí I. a II. výkonnostní třídy a přes 400 licencí III. VT. Mistrovství republiky sestávalo ze tří soutěží: Rallye Praha, Tatry a Jeseníky. V jednotlivých třídách bylo takové konečné pořadí:
Československá reprezentace dokázala v Alpské soutěži, kterou vyhrál Andersson na Alpině, obsadit 7., 8. a 9. místo (Haugland, Horsák, Žíd). Na jednu z rallye ME - Wiesbaden dostal večer před odjezdem na soutěž Vladimír Hubáček od továrny starší Alpinu 1600 S. Dokázal si na ni bleskově zvyknout a ihned svedl nádherný souboj o prvenství s Warmboldem na BMW 2002 Ti, který rozhodl zhasnutý motor Alpiny. Hubáček klesl z 1. místa na šesté. Soutěž nakonec vyhrál třetí vzadu - W. Röhl na Capri 2600 RS, protože i Warmbold měl problémy s vozem po lehké havárii. Naši prestižní soutěž - Rallye Vltava vyhrál překvapivě Milan Žíd s pouze litrovou Š 100 Rallye, všichni hlavní favorité vypadnuli (Zasada, Hubáček a Brunclík na prototypu Š 100 - 1500). Z několika dalších zahraničních startů stojí za zmínku výkon J. Jelínka, který byl nejrychlejší na rychlostních zkouškách Jugoslávské rallye. Kalendář soutěží 1972 byl výrazně bohatší oproti 1971. Mistrovství republiky tvořilo 5 soutěží: Rallye Bohemia, Barum Rallye, Rallye Slovensko (Nitra), Rallye Tatry a Rallye Jeseníky. Mimo to v republikovém mistrovství se jely 4 soutěže - Tábor, Bílá labuť, Přerov a Lovosice a i ty měly velmi slušně obsazené startovní listiny (např. noční Bílou Labuť vyhráli v jednotlivých třídách Halada, Bold, Vodseďálek, Trojan a Svoboda), startovali dále tovární Jelínek a Šedivý. V kalendáři figurovalo ještě 11 oblastních soutěží. Sporadicky obsazenou třídu B5 5000 v tomto roce posílily nové vozy Š 120 S, které zatím kvůli objemu motoru nezapadly do žádné třídy A2. 
V Poháru zemí socialistického tábora družstvo ČSSR neobhájilo prvenství a díky neúčasti na několika soutěžích obsadilo až 4. místo. Zahraniční reprezentace byla z neznámých důvodů obecně v tomto roce slabší a tak alespoň značku Škoda reprezentoval J. Haugland. Díky úspěchu severských posádek se Škodovkami na RAC Rally v Anglii (přesto, že Haugland vypadnul) znamenal objednávku 60 vozů verze Rallye od britského dovozce. Ta nebyla samozřejmě v dobře plánovaném hospodářství realizovatelná. V mistrovství republiky byla jako nejhezčí soutěž hodocena Jesenická. Čtyři z pěti mistrovských soutěží vyhrál absolutně Hubáček, pátou - Tatry - proti němu nasazený M. Žíd se Š 120 S. Pořadí v MR 1972:
V článku z počátku roku 1973 se ptá Dalibor Janek "Quo vadis?" Pozastavuje se nad způsobem určování reprezentace a diví se, proč nemohou alespoň na území soc. tábora startovat i individuelně přihlášené posádky a vše organizuje ÚAMK. Protestuje také proti zrušení skupiny A1 v mistrovství ČSSR a poukazuje na to, že jezdec, který postoupí z takové skupiny do MR a musí přestavět vůz do A2, potřebuje na díly cca 40000,- Kč. S odstupem času k tomu poznamenávám, že určité tlaky na vznik a zánik skupin vyvíjela Škoda a zajišťovala si tak monopol na vítězství. V A1 se jí to dlouhodobě nedařilo díky skvělým výkonům Jana Macha s vozy Renault 8 Sport a Fiat 128 Coupé. Po určitých nejasnostech zůstal v platnosti model kalendáře z roku 1972 a tak naštěstí první soutěž roku - Šumava - nemusela být bodována, protože na sněhu doklouzalo jen 8 posádek. Moc se jim na tomto povrchu nevedlo, na rozdíl od Hauglanda, který virtuozně dojel 8. na MS ve Švédsku a 15. na Hanki Rally.  V prvních dvou soutěžích se příliš nedařil Trojanův přechod z Trabantů na Wartburga a v obou soutěžích jej roztřískal. Ve zbytku sezóny se uklidnil a patřil ke špičce třídy. Na Barumce, která se poprvé jela s mezinárodní účastí, se objevil prototyp Coupé z Kvasin s nižším sklem a hliníkovými panely, který vedl ing. Šedivý. Další verzi s motorem 1600 OHC před zadní nápravou zkoušel v Košicích Horsák, ale bylo konstatováno, že otočený motor dává vozu podivné vlastnosti. V každém případě se tak postupně rodil unikátní projekt 180 RS. Zatím stále nejtěžší soutěž u nás byla Rallye Vltava a ročník 73 měl obzvlášť silnou jezdeckou sestavu. Na prvních dvou místech Walter Röhrl (Asona) a Munari (Lancia HF), z našich nejlepší čtvrtí Jelínek / Kvaizar na Š 120 S. Hubáček sváděl boje s Munarim o druhou příčku, ale porucha chlazení před poslední, 46. RZ, jej vyřadila z druhého místa.  Po poslední soutěži MR v Přerově znalci vysoce hodnotili vývojový pokrok Leo Pavlíka, oceňovali jeho dravost a snahu naučit se severský styl. Předpovídali mu dobrou budoucnost. Bohužel se v tomto roce nedařilo udržet dost vozů ve třídě B5 5000 a tak nebyl vypsán mistr. V jednotlivých třídách se v roce 1973 umístili: A1 1150: 1. Mach Jan, Renault 8 Sport a Fiat 128 Coupé; 2. Brotánek Zdeněk, Fiat 128 Coupé; 3. Udlínek František, Škoda 110 R A2 600: 1. Kročil M.; 2. Hron Ivan; 3. Čáslavka Miroslav; všichni Trabant 601 A2 1000: 1. Šimek Karel, Škoda 100 L; 2. Trojan Karel, Wartburg 353; 3. Diblík, Škoda 100 L A2 1150: 1. Srnský Josef, Škoda 110 R; 2. Blahna Václav,; 3. Kapras Karel, oba Škoda 110 L A2 1300: 1. Žíd Milan; 2. Dolejš Antonín; 3. Horsák Oldřich; 4. Pavlík Leo; všichni Škoda 120 S Absolutní pořadí (nevypsáno): 1. Hubáček Vladimír, Alpine 1600 S; 2. Horsák Oldřich, Škoda 120 S a 1600 R; 3. Žíd Milan, Škoda 120 S; 4. Ponec Zdeněk, Renault 12 Gordini; 5. Šimek Karel, Škoda 100 L.  V úvodu sezóny 1974 se z článku Dalibora Janka "Na výzvědách v AZNP" dovídáme, že slavní tovární jezdci Škoda normálně pracují při výrobě vozů v platových třídách D6 až D8 (běžné platy vyučeného dělníka s praxí) a např. Jaroslav Bobek za absolutní vítězství v závodu do vrchu Hronov obdržel odměnu 500,- Kč. Autor srovnává tuto situaci s postavením fotbalistů a hokejistů, jejichž osobní přítomnost na pracovišti není vyžadována a jejich platové zařazení je mnohem vyšší. Když už byly zmíněny peníze, sezóna 1974 dala účastníkům MR pořádně finančně zabrat. Celkem 6 soutěží v kalendáři a mezi nimi i mezinárodní Barum a Škoda, které byly až 2,5x delší než normální 500 km dlouhý mistrák. V tomto období se jely ještě přejezdy mezi RZ-tami jako trať na stanovený vysoký průměr (až 85 km/h), což vedlo např. ve třídě Trabantů k naprosté technické likvidaci motorů. A 20 bodů z takové soutěže se nedalo srovnat s 20 body z jiné. Bez nadsázky lze kostatovat, že rok 1974 byl sezónou Václava Blahny. Přestoupil ze třídy 1150 do továrnou našlapané třídy 1300 a zvítězil! Vyhrál třídu na Barum Rallye, v Tatrách, druhý byl v Košicích a dojel všechny soutěže s nejhorším 4. místem na úvodní Bohemii. V absolutním pořadí dominoval tradičně Hubáček, který vyhrál 5 soutěží, na šesté do počtu - Barumce - prorazil převodovku a odstoupil z 1. pozice. Továrna již od Barumky proti němu nasadila 2 nové Škody 200 RS, tentokrát ještě pod názvem Škoda Super Sport, protože premiéra se měla odehrát na domácí Škoda rallye, ale dlouho si jich diváci neužili. Horsákovi odešel tlak oleje a ing. Šedivý havaroval. Téměř bez treninku a s novým spolujezdcem vyhrál teprve 23-letý W. Hauck na Carreře (250 k).  V následující Škoda Rallye nasadila továrna oficiálně 3 vozy Škoda 200 RS proti Alpině Hubáčka, ale ani to nestačilo. Horsák i Srnský byli na okruhu a i po 2. RZ rychlejší, ale jeli přemotivovaně, Srnský boural na přejezdu po střetu s civilním vozem a Horsák poškodil vůz na RZ. Ing. Šedivý nakonec dojel až čtvrtý a tak "Králem zůstal Hubáček", jak hlásal titulek ve Světě motorů. Mezinárodní Vltavu Hubáček vynechal, protože trať byla strašlivá rozbíječka a tak za jasným vítězem W. Röhrlem byl z našich nejrychlejší specialista na Vltavu Šimek na slaboučké Š 100 (3. místo). V reprezentačních aktivitách si dobře vedli Jelínek (2. na vždy německými soudruhy silně manipulovaném Pneumantu), Srnský a Šimek. Šlo ale převážně o bitvy v rámci Poháru zemí soc. tábora. Za zmínku stojí výsledek přímého souboje dvou Alpine 1600 S, kdy se potkal Hubáček s Čubrikovem v Tatrách. Skončil ve prospěch Hubáčka, třetí dojel stále lepší Blahna na Š 120 S. Pořadí MR v roce 1974:
 Již počátkem roku 1975 předváděl J. Haugland severskému světu, co dovede on a Škoda 120 S. Vyhrál Nordwig rallye, za týden na to byl 8. v Artic rallye hned za Hannu Mikkolou na Fiatu 124 Abarth (vyhrál Lampinen před Blomquistem na Saabech), vzápětí exceloval ve světové Švédské rallye, kde byl 7.(!) a tak bylo na našich jezdcích, aby si z něj vzali příklad a podali stejně kvalitní výkony. Jak ovšem řekl sám Haugland v rozhovoru pro Svět motorů, úroveň našich jezdců může růst jen se starty na náročných zahraničních soutěžích. V této sezóně "přeběhl" Svatolpuk Kvaizar ze sedačky spolujezdce za volant a hned na své první soutěži - Šumavě - si vedl jako starý mazák. Dojel druhý ve třídě A2 1150, následně vyhrál třídu v Košicích, na Barum, Škoda a na konci roku byl mistrem. Další novinkou tohoto roku bylo zřízení třídy A2 2000, protože Metalex připravil 5 vozů Lada 1500 MTX. S tím ruku v ruce vnikla ještě třída A1 1600 pro seriové Žigulíky, ale pro boje na špici se sem nastěhovaly Fiaty. Na Šumavě, která byla premiérově zařazena do MR, s jedním z nich startoval také Sivík, ale od Rallye Škoda už startoval s Renaultem 17 Gordini, který pořídila pro vývoj a testování sportovních pneumatik továrna Barum (resp. Rudý říjen Gottwaldov). Mimochodem stejný vůz nafasoval Polák Blažej Krupa a velmi si jej pochvaloval.  U nás stále vládl Vladimír Hubáček se svou Alpinkou. Po krku mu šly dvě tovární Škody 200 RS s ing. Šedivým a Horsákem za volanty a občas byly v dílčích úsecích rychlejší, ale celkově Hubáček vyhrál vše co dojel (Škoda, Barum, Jeseník). Rok 1975 znamenal také změnu v klasifikaci, poprvé byl vyhlášen mistr republiky v absolutním pořadí. Kromě tradiční reprezentace na soutěžích ve východním bloku byla největší "slavností" našeho rallye účast na RAC Rally ve Velké Británii. Zde doplnili ostřílené posádky Haugland / Gallagher a Saaristo / ? naši Zapadlo / Hortek a Havel / Kirkham (oba piloti měli poněkud nezvyklé spolujezdce, kvůli specifikům této soutěže). Kromě Saarista, který celkem zbytečně vylomil kolo a vypadl z 2. pozice s náskokem 4 minuty, dojely všechny 3 vozy a to na prvních třech místech ve třídě (startovalo v ní 23 posádek). Nejlepší byl samozřejmě Haugland (celkově 15.), 2. Havel a 3. Zapadlo. Na soutěži dlouhé přes 2000 mil se spoustou rychlostních zkoušek, které se nesmí trénovat, protože vedou po soukromých pozemcích a otvírají se až na závod, to byl slušný úspěch pro naše posádky, které zde jely poprvé. Pořadí v MR 1975:
POKRAČOVÁNÍ ZDE Prameny: Svět motorů 1971 - 1976 (reprodukce snímků) |