Toto nádherné, vzrušující a nadčasové kupé s motorem vpředu a pohonem zadních kol jsem potkal kupodivu ne někde na parkovišti
u závodního okruhu, ale na rally.
Patřilo přátelům švýcarské posádky, která startovala na Horácké historic rallye s nádhernou Corvettou. Ani se nechce věřit,
že tento vůz se vyráběl už v letech 1968 až 1973. Dvornímu Ferrariho návrháři karoserií Pininfarinovi se podařilo perfektní
dílo, které bylo představeno na Pařížském autosalonu. Novináři jej pojmenovali Daytona na počest vítězství vozu Ferrari ve
24 H Daytona v roce 1967.
Podle různých pramenů bylo vyrobeno 1383 až 1412 ks coupé Berlinetta a 127 Spyderů (96 pro USA a 31 pro Evropu). Spyder
nesl označení 365 GTS/4.
Skvělý dvanáctiválec do V pod úhlem 60° s blokem a hlavami z lehkých slitin má rozvod 2xOHC se dvěma ventily na válec,
osazen je 6 dvojitými karburátory Weber 40 DCN/20.
Objem motoru 4390 ccm, vrtání 81, zdvih 71 mm, stupeň komprese 9,3.
Motor dává výkon 352 k při 7500 ot./min., kroutící moment 431 Nm / 5500 ot./min. a má suchou klikovou skříň. Vše odpovídá
parametrům slušného závodního vozu, i výkon 80 k z litru je ještě dnes málo běžný u serivě vyráběných nepřeplňovaných aut.
Pro zajímavost: válce zapalovaly v pořadí: 1-7-5-11-3-9-6-12-2-8-4-10.
Spojka je suchá jednokotoučová, pětistupňová převodovka je umístěna vzadu v bloku s rozvodovkou a diferenciálem s omezenou
svorností.
Samotný podvozek a karoserie vycházel z osvědčených Ferrariho konstrukcí. Rám svařený z trubek oválného průřezu je obestavěn
dvoudveřovou karoserií, kterou dodávala karosárna Scagliatti. Od roku 1971 nahradily původní reflektory překryté plexisklem
výklopné členy integrované do karoserie. Ocelovou karoserii odlehčovaly dveře, kapota a kufr z hliníkových plechů.
Řízení hřebenové. Všechna kola jsou nezávisle zavěšena na dvojitých vidlicových ramenech tvořících lichoběžníky s vinutými
pružinami. Kotoučové brzdy s větranými kotouči o průměrech přes 280 mm na všech kolech, patnáctipalcové pneumatiky o rozměru
215-70 se obouvaly na typické Ferrariho pětipaprskové disky.
Rozměry vozu:
Rozvor 2400 mm, rozchod vpředu/vzadu 1440/1425 mm, délka 4369 x šířka 1753 x výška 1245 mm.
Váha vozu byla rozdělena v poměru 51% na 49% vzadu a suchá dělala 1280 kg. Nádrž měla 98 litrů a pohotovostní váha byla 1429 kg.
Naměřená maximální rychlost 277 km/h, zrychlení 0 -100 km/h za 6,1 s.
Ferrari sice tvrdil, že tento typ vozu není určen pro závody, ale vzhledem k jeho skvělým vlastnostem a vyráběném počtu, vyhovujícímu
pro homologaci GT vozů, se na něj vrhly soukromé týmy a vyžádaly si doladění vozů v servisních dílnách v Modeně. A tak vznikla řada
exemplářů s různým druhem úprav, s motory až 457 koní, bočními plexiskly, celohliníkovými karoseriemi a plastovými díly, širšími
pneumatikami atd. Vozy pak v soukromých rukách úspěšně startovaly na závodech v Le Mans, Watkins Glen, Daytona, Kyalami či Tour de France
a slavily nejeden úspěch.
Prameny: webové stránky ferrari; vlastní fotografie
|