 |
| FOLTYN.CZ SPORTOVNÍ A GT VOZY NABROUŠENÉ ŠKODOVKY OSOBNOSTI REPORTÁŽE, OHLASY INZERCE O SOBĚ ODKAZY E-MAIL |
Fiat Abarth 1000 TCR
 |
 Možná, že vynikajicí konstruktér a ladič Carlo Abarth tušil, když v roce 1956 začal upravovat Fiaty 600, že se mu povedl obchodní a sportovní hit. Mladí Italové šíleli, a kdo neměl na své šestistovce zvednutou kapotu, neměl u kamarádů a děvčat šanci. Italská policie měla co dělat, aby se poznávací značky vrátily do čitelné polohy. Přes objemy 750 a 850 ccm se Carlo dostal až k modelu s objemem jednoho litru. U tohoto vozu se mu všechno do karoserie nevešlo a tak se objevil mohutný nástavec vpředu vozu, obsahující chladiče vody a oleje. Do roku 1965 měl kryt chladiče tvar, který je na barevných obrázcích vozu Turismo Corsa z téhož roku. Od roku 1966 už měl límec rozšířený přes celou přední masku. Modely nazvané 1000 Berlina Corsa a Turismo Corsa Radiale v závodní úpravě kralovaly v evropském šampionátu ve třídě do 1000 ccm po celou dobu vypsání této třídy s vyjímkou roku 1968, kdy jej hodně pozlobil Mini Cooper s Johnem Handleyem za volantem. V tomto roce měl abartík 75 k při 6000 ot./min, ale na konkurenceschopnosti vozu se neustále pracovalo. Výrazné zvýšení výkonu přinesla nová hlava "radiale" s ventily do V a s výfukovými kanály na protilehlé straně. Tomuto vozu na Monze naměřili 210 km/h a motor při tom točil 8400 ot./min. 
 V programu GP Brno 1970 jsou uvedeny tyto hodnoty: Motor typu Abarth Radiale, hliníková hlava s ventily do V pod úhlem 41°, rozvod OHV, polysférické spalovací prostory. Obsah 982,2 ccm (65 x 74 mm), 110 k při 8000 ot./min. Dva dvojité horizontální karburátory Weber DCOE 40 (pozn.: TC měl jen jeden vertikální Weber). Chladič oleje a vody vpředu. Pětistupňová převodovka Abarth s vyměnitelnými převody, samosvorný diferenciál. Samonosná karoserie z Fiatu 600 D, nezávislé zavěšení všech kol s vinutými pružinami. Kotoučové brzdy na všech kolech. Rozměry 3530 x 1390 x 1160 mm. Rozvor 2000 mm, rozchod vpředu i vzadu 1160 mm. Pneumatiky Racing 4,50 Mx13. Váha 583 kg. Maximální rychlost 200 km/h. Vůz byl 5x dražší než seriový Renault R-8/1100 ccm. 
 Že byl vůz Carlem Abarthem vypiplán během let k dokonalosti, svědčí takové věci, jako použití 1 kg barvy na nastříkání celé karoserie, volba speciálních tenkých plechů na její výrobu a plexiskla místo skel ve skupině 5 (u verze skupiny 2 se skly byla váha 610 kg). Motor převrtaný na skoro dvojnásobný objem měl tak tenké válce, že bylo nutné motor před zatížením bezpodmínečně zahřát na 80°C. Přemístění chladičů dovolilo perfektně vyladit rozložení váhy a kompenzovat motor vzadu. Váha 5,3 kg na 1 koně byla velmi solidní hodnotou. Koncem roku 1970 testovali odborníci z Auto Motor Sportu na okruhu Hockenheim několik špičkových upravených vozů a mezi nimi Abartha s nímž jezdil Johann Abt. Během všech měření byl vůz obsazen dvěma osobami, vůz řídil osobně Abt, protože laik by mohl lehce náročnou techniku poškodit. Abarthova závodní převodovka byla bez synchronizace a navíc je třeba motor držet nad 7000 otáčkami, na což nemá každý srdce. Hodnocení vyznělo v superlativech. I na mokru jezdil vůz jako tažený na provázku. Pilot Abt tvrdil, že než po předchozím ježdění s DKW našel hranice jízdy po dvou kolech v zatáčkách, dvakrát otočil Abartha přes boudu. Při testech na Hockeheimu naměřili maximálku 196 km/h a zrychlení z 0-100 km/h za 8,8 s, 400 m s pevným startem za 18,5 s. Jednotlivé rychlostní stupně vytáčené do 8200 ot./min. docílily tyto rychlosti: I. - 60 km/h (používáno jen pro rozjezd, jinak zaaretováno), II. - 95 km/h, III. - 122 km/h, IV. - 155 km/h a V. již zmíněných 196 km/h. Během testů byla naměřena spotřeba 20 l / 100 km. 
Kromě Johanna Abta dovedli Abartha k mistrovským titulům Holanďan Ed Swart, Italové G. Baghetti a Pasotti jezdící pod pseudonymem PAM (na novinové fotografii) a další Němec W. Kauhsen. S vozem jezdil v začátcích své kariéry i pilot F1 Arthuro Merzario. Prameny: vlastní fotografie; Svět motorů 1965, 1967, 1968, 1970; Motoristická současnost 1971; program GP Brno 1970; Čížek Z.: Mistrovství Evropy cestovních automobilů |