 |
| FOLTYN.CZ SPORTOVNÍ A GT VOZY NABROUŠENÉ ŠKODOVKY OSOBNOSTI REPORTÁŽE, OHLASY INZERCE O SOBĚ ODKAZY E-MAIL |
Ford Capri RS 2600 (1970 - 73) & 3000 Essex (1974)
 |
 Řidiči vozů Ford Capri si libovali, jak nádherně si vedou ty jejich autíčka na závodních okruzích. Netušili jak málo z původního vozu bylo zachováno. Ford využil homologačních předpisů FIA do krajnosti. Nasazení do závodů bylo neseno prozaickým cílem: podpořit prodej seriových modelů Ford Capri, jakýchsi zmenšenin amerického Fordu Mustang. Organizace špičkového týmu se ujal úspěšný bývalý závodník Jochen Neerspasch. 
 Za základ byl vybrán německý motor V6, protože byl lehčí a vhodnější pro následné ladění než anglický třílitr Essex (ale i na něj došlo). Prvně se na závodních tratích objevoval v roce 1969 upravený Capri 2300 GT, v roce 1970 převrtaný na 2397 ccm. Týž rok byla připravena homologace modelu RS 2600 s nepřímým vstřikováním Kugelfischer (těch bylo vyrobeno 3532 ks) a v roce 1971 to opravdu začalo. Během krátké doby se vůz změnil v opravdový závodní speciál.  Hlavy V6 OHV motoru upravil Harry Weslake, čerpadlo vstřikování Kugelfischer poháněl ozubený řemen. Přepracovaná klika umožnila zvýšit zdvih o 2,2 mm a docílit objemu 2900 ccm bez nebezpečí extrémního zeslabení stěn válců. Vůz dostal v homologaci závodní spojku Borg & Beck a pětistupňovou převodovku ZF. Vůz měl jiné řízení, diferenciál a zcela přepracované zavěšení kol. Zadní zavěšení na nestejně dlouhých suvných ramenech doplňovala jednolistová podélná pera. Větrané kotoučové brzdy byly montovány na obě nápravy (u serie jen vpředu). Z původního vozu zůstal alespoň tvar karoserie, i když se značně vyboulenými blatníky pro závodní "válce". Největší výhodou vozu oproti výkonným BMW byla nízká váha. Rozdíl 300 kg byl opravdu významný - přinášel pozdější brzdění, méně časté tankování, skvělé jízdní vlastnosti. Počáteční problémy s ventily byly odstraněny a motor nakonec byl schopen točit až 8500 ot./min. Vůz dosáhl značné spolehlivosti a dokázal jezdit strop 230 až 240 km/h.  Tabulka ukazuje vývoj včetně porovnání s třilitrovým Essexem z roku 1974:
A nyní se podívejme na poslední dělo Capri první generace, a to vůz s motorem použitým pro závody v roce 1974. Už v roce 1973 nešlo konkurovat novým vozům BMW 3,0 CSL (Neerspasch přešel od 1.5.1972 právě k BMW) a pro rok 1974 mělo BMW připraveny 3,5 CSL s motory o 410 konících. Ford se rozhodnul pro radikální změnu. Homologovaný motor v britském Capri 3000 GLX svěřil nejpovolanějším: Miku Costinovi a Keithu Duckworthovi z Cosworth Engineering. Kouzelníkům připravujícím tehdy nepřekonatelné motory pro F1 a escortovské BDA. Motor na rozvod OHC přestavěl konstruktér Mike Hall. Vše bylo podřízeno jednoduchosti a tím i spolehlivosti. Čtyři stejné vačkové hřídele poháněly ozubené řemeny. Obě hlavy a odlitky sacích potrubí byly stejné. Vrtání bylo zvětšeno na rovných 100 mm a objem tak vzrostl na 3412,5 ccm. Střechovité spalovací prostory hlavy měly po čtyřech ventilech, sací 37 mm, výfukové 32 mm průměru. Hlavy byly navrženy pro tři svíčky na válec, ale už s jednou dociloval motor v tabulce uvedený výkon. Kroutící moment 38,7 kpm se docílil při 7000 ot./min. Motor plní mechanické vtřikovací čerpadlo Lucas a zapalování zajišťuje elektronický systém Rita, snímající impuls od klikového hřídele. Velká péče byla věnována mazání motoru. V suché skříni bylo zabudováno dvojité krouživé čerpadlo z formule 1, které způsobuje ve skříni dokonce podtlak, takže použitý olej je z hlav motoru doslova odsáván. Olej je z hlav odváděn vnějškem vedenými trubičkami, takže se částečně chladí. Porovnáme-li tento motor se soudobým motorem Ford DFV formule 1 (460 k při 10000 ot./min, 20 kg lehčí), jsou to skvělé parametry. Motor byl vyvinut za 14 měsíců a rozběhnul se poprvé na brzdě 17.7.1973. Pro homologaci muselo být vyrobeno 100 ks.  S vozem po okruzích Mistrovství Evropy jezdili Jochen Mass, Dieter Glemser, Kurt Ahrens, dr. H. Marko, Alex Soler-Roig, H.J. Stuck, Larousse, Muir, Miles a také legendární Jackie Steward. Že to skutečně jelo, dokazují takové výsledky, jako nejrychlejší kolo v Monze průměrem 203,2 km/h (Glemser 1972), staré Brno pod 5 minut (!) - Mass 4:59,1 v roce 1972, průměr 167,8 km/h a celý dvouhodinový vítězný závod v Brně v roce 1971 průměrem 158,65 km/h (Glemser). Perfekně udělaný veterán (barevné obrázky) v rukách Petra Mückeho dokázal v roce 2006 v Brně zajet čas na jedno kolo současného okruhu 2:16,931, což je 142 km/h. Jen stručně si připomeňme popisem seriový Ford Capri 3000 GXL, z jehož motoru byla poslední verze odvozena: Čtyřmístný cestovní a GT vůz s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Motor V6/60° s rozvodem OHV, vrtání x zdvih 93,67 x 72,42 mm, komprese 8,9 a výkon 140 k při 5300 ot./min. Čtyřikrát uložená klika, dvojitý spádový Weber. Čtyřstupňová převodovka, na přání samočinná Borg Warner s třístupňovou planetovou převodovkou. Bezrámová konstrukce podvozku se samonosnou karoserií. Přední kola nezávisle zavěšená systémem Mc Pherson, vzadu podélná suvná ramena a půleliptická pera s tuhou nápravou. Příčný stabilizátor. Hřebenové řízení s posilovačem. Vpředu kotoučové brzdy průměr 248 mm, vzadu bubny 229 mm. Rozměry 4307 x 1645 x 1352 mm, rozvor 2559 mm, rozchody vpředu/vzadu 1353/1327 mm. Zavazadlový prostor 0,34 m3. Vlastní váha 1100 kg. Největší rychlost 198 km/h, zrychlení z 0-100 km/h za 8,5 s. Prameny: Svět motorů 1970 až 1974; vlastní fotografie; Čížek Z.: Mistrovství Evropy cestovních automobilů; stránky volny.cz/capri |