
Jaguar připravoval typ D především pro závody 24 hodin Le Mans. Poprvé se v tomto závodě představil
v roce 1954. V letech 1955 - 1957 pak tento závod vyhrával.
Podoba vozu byla dílem specialisty Jaguaru na aerodynamiku Malcolma Sayera a také dlouhodobého "ofukování"
ve zkušebním tunelu.
V roce 1954 měl vůz tyto parametry:
Řadový šestiválec měl objem 3442 ccm, vrtání x zdvih 83 x 106 mm. Výkon se třemi dvojitými karburátory
Weber dosahoval 245 k při 5750 ot./min. Převodovka byla čtyřstupňová. Rám vozu byl vyroben z ocelových
profilových trubek. Přední náprava s nezávisle zavěšenými koly na příčných ramenech, odpružených zkrutnými
tyčemi. Zadní hnaná náprava tuhá, s odpružením půleliptickými listovými péry. Kotoučové brzdy
Dunlop na všech kolech. Kola 6,5 x 16" byla osazena pneumatikami Dunlop. Maximální rychlost se
udávala 270 - 320 km/h, zrychlení z 0-100 km/h za 4,7 s.


Výkon se stále zvyšoval. V roce 1955 už disponoval 259 k při 6000 ot./min., což se stalo díky nové hlavě
motoru.
V tragickém roce Le Mans - 1955 - Jaguara přivedli vítězně do cíle Mike Hawthorn s Ivorem Buebem. V 1956
se totéž povedlo Ronu Flockhartovi s Ninisu Sandersonem a v roce 1957 obsadily D-Types 1., 2.,
3., 4. a 6. místo. Vítěznou posádku tvořil R. Flockhart a I. Bueb.
Vozů bylo vyrobeno ve všech verzích podvozků a karoserií 71 (pro jiné závody než Le Mans existovaly tzv. krátké
verze bez ploutve). Dalších 11 - 16 ks bylo silničních modelů XKSS (pět vzniklo přestavbou Déček).
Prameny: vlastní fotografie, webové stránky o Le Mans a Jaguarech
|