Foltýn uvádí:

Pouť ke kaluži v Drnovicích z jara 2003

Nechal jsem se zblbnout
a vydal se na pochod k jakési zatopené díře v zemi,
které nadšenci říkali mokřad
a domácí pragmatici Žumpy.

Táhnuli jsme úvozem
a naštěstí nepršelo a bylo sucho.

Po každé tůře,
jak je známo už ze Saturnina,
je třeba pronést k lidu projev.
Strýc Klvač naštěstí
při něm nikam nezapadnul,
jak se stalo dědečkovi ze zmíněné knihy
a tak se mohla bez zdržování
podávat slivovice.

Všichni přijímali tuto tekutinu s radostí.
Promazavše si hlasivky, dav zapěl na text básníka Daňka.

Básník sám zatím v ústraní psal jako o život veršovanou reportáž.
Ta byla hned na místě přečtena. Mistr věcně zhodnotil akci. Výšlap samotný hodnotil "za prd",
kvalitu slivovice neomylně označil za skvělou a putující dav za veselé optimisty.

Inspirován, zatvořil jsem též. Zde krajinka s kaluží a davem
a zátiší se štamprdlaty.

Bylo se pořád na co dívat. Třeba na vodu (jako tato slečna)
nebo na pěkné holky (jako já).

Dole v dědině nás čekala ještě pěkná cestopisná výstava,
chlebíčky,
vínečko,
písničky
a film o loňské pouti.

Nebylo to špatný.