Kladivo na zrychlení. To mě napadlo, když jsem poprve viděl, jak se obrovským fofrem zmenšuje odjíždějící Rush, osazený
240 koňovým dvoulitrem Honda.
Rush je značka jedné z německých replik legendárního Lotusu Seven. Vyrábí se od roku 1986 ve Strautenhardtu,
v letech 1996 - 2000 ve vlastnictví Autohaus Gorgus, od roku 2000 pak Autohaus Glauner. Konstrukce Rushe se ujala také
v rodné zemi Lotusu v Anglii, kde jej jako DAX Rush osazují motory Ford, dokonce i na bázi Sierra 4x4. Největší běs mezi
Rushi (a snad i replikami L7 vůbec) pocházi z Německa a je to Rush Dakota F1 Roadster - Ford Cosie Turbo, 350 koní,
690 kg, z 0-100 km/h za 3,4s, 0-200 km/h za 10,8 s, maximálka 270 km/h. Dost dobré, ne?
Rush výrobce osazuje motory Ford DOHC 1,8 a 2,2 litru (130 a 150 k), Cosworth 2,0 Turbo (220, 280 a 350 k), Opel 2,0 (150 k)
a Rover V8 3,9 (200 a 340 k). Tomu odpovídají hodnoty zrychlení z 0-100 km/h od nejhorší 6,2 do 3,4 u nejvýkonějšího Cosworthu
a maximální rychlosti od 195 do 260 km/h.
Vůz na obrázcích je doma v České republice a postaven byl u Gorguse v roce 1999. Pět let v něm byl původní motor Ford Zetec
o výkonu necelých 150 koní. Jeho majiteli to ale přestalo stačit a vybral si opravdu skvělou náhradu. Kdo zná výkonové parametry
roadsteru Honda S2000 už ví, co taková věc může udělat s necelými sedmi metráky váhy.
Podčtvercový řadový čtyřválec Honda má sice objem pouhých 1997 ccm (vrtání x zdvih 87x84 mm), ale je to motor s technologiemi Honda.
To znamená čtyřventil DOHC, stupeň komprese 11, proměnlivé časování VTEC a vícebodové vstřikování paliva PGM-FI. Takže výkon je
úctyhodný - 240 k při 8300 ot/min, kroutící moment 210 Nm při 7500 ot/min. Zástavba do Rushe si vyžádala několik drobných úprav,
nejdůležitější bylo snížení vany motoru o 15 mm. Na tento skvost navazuje jedna z nejlepších manuálně
řazených šestistupňových převodovek na světě. Majitel Rushe ještě o něco zkrátil kulisu. Pohon zadních kol se děje přes diferenciál ZF
z Ford Cosworth, svornost je nastavena na 40%.
Celé hnací ústrojí, kola a karoserie jsou umístěny na trubkovém rámu v tradicích konstruktéra Lotusu Colina Chapmanna. Rám doplňují
a částečně zpevňují hliníkové plechy podlahy, přepážek a boků. Hliníková je také kapota motoru, ostatní povrchové díly jsou kompositní.
Všechna kola jsou nezávisle zavěšená na ramenech z chromolybdenových trubek. Ve předu je dvojice trojúhelníkových ramen pro každé kolo
se šikmo umístěnými vinutými pružinami a stavitelnými tlumiči AVO shock. V plném rozsahu je stavitelná geometrie přední nápravy pomocí
kulových čepů Ford, celek je doplněn zkrutným stavitelným stabilizátorem. Zadní ramena jsou nahoře trojúhelníková, dole lichoběžníková,
těhlice magnesiová. Nastavitelná geometrie Uniball, zkrutný stavitelný stabilizátor. Řízení hřebenové (Ford Mk II) s 2,1 otáčkami
mezi rejdy ovládá volantík o průměru 27 cm. Brzdová soustava Girling, vpředu chlazené kotouče Wilwood Superlight průměr 310 mm, čtyřpístkové
třmeny, vzadu standardní kotouče Ford. Na celém autě nenajdete žádný posilovač.
Jako všechny Lotusy Seven má i Rush plátěnou střechu pro případ nepohody a nasazovatelné plátěné dveře na ocelovém prutovém rámu
s foliovými okny. V autě je možné si i přitopit.
Roadster má celkové rozměry 3540x1870x1020 mm, rozvor 2320 mm, rozchod vpředu / vzadu: 1570 / 1850 mm. Světlá výška 75 mm. Rush se
chlubí kufrem o objemu 30 litrů. Přední kola obouvaji na 8" širokých discích Revolution Wheels pneu 205/50-15, vzadu na 10" široké
disky dobře padnou 285/40-15 nebo závodní 225/50-15. Objem nádrže 40 litrů. Vůz váží 680 kg.
Udávané jízdní vlastnosti: zrychlení 0-100 km/h za 3,5 s, max. rychlost 230 km/h, boční přetížení 1,8 G.
Majitel vozu a autor přestavby arch. Roupec mě v této dvousedadlové formuli svezl na letišti v Mnichově Hradišti. Zrychlení vozu je opravdu fascinující
a udávané hodnotě není důvod nevěřit. Po dosažení 200 km/h jsem si mohl vychutnat brzdící
schopnosti, které jsou také na velmi dobré úrovni. Přesto, že na Rushi už byly pneumatiky smeteny skoro na plátno (vzadu doslova),
byla schopnost vozu jít spolehlivě za řízením skvělá a jakýkoliv smyk se dal nádherně okontrovat. Rychlosti padaly díky skvěle odstupňované převodovce
Honda jedna za druhou jako po másle. Kdyby byly všechny převodovky takové, mohl by se jít vynálezce automatické převodovky zasřelit.
K lahůdkám tohoto konkrétního vozu patří kombinovaný přístroj Stack ST500 SR, kterému se sice dá říkat otáčkoměr, ale který zároveň
může měřit a ukládat hodnoty časů na kolo (až 75 položek), měřit akceleraci a deceleraci, maximální dosaženou rychlost a další vychytávky.
Tohle auto se opravdu povedlo.
Prameny: vlastní fotografie; webové stránky majitele
|