Škoda 1500 (MB)

V roce 1968 Škoda AZNP Mladá Boleslav vyvíjela motor s rozvodem OHC pro uvažovaný nový model škodovky.
Objem 1300 a 1500 ccm byl přímým konkurentem žigulíkům a tak po sovětské okupaci jsme si celý projekt
mohli nacpat do špic.
Motory našly uplatnění alespoň v automobilovém sportu. Po osazení zde ukázaných dvou embéček se pak
ještě dlouhá léta přepracované varianty objevovaly v autocrossu a předchůdcích stotřicítek Š 180 a Š 200.

O technických parametrech vozu není moc známých údajů a vlastně i motor jsem poprvé viděl až v roce 2001,
protože v době jeho ostrého nasazení zabouchávali mechanici kapotu, jen se někdo ukázal na dohled.
Řadový stojatý čtyřválec s objemem těsně pod hranicí 1500 ccm s rozvodem OHC poháněným ozubeným řemenem byl
vyladěn podle různých údajů asi na 120 až 140 koní při 6800 ot./ min. V této závodní verzi byl osazen dvěma
dvojitými karburátory Weber. Výfukové potrubí bylo svedeno jednotlivými trubkami od hlavy válců do jednoho
trombonu bez tlumiče. Chladič vody s příčným průtokem byl, jako u předchozích okruhových embéček, v přídi
vozu. Olejový chladič byl umístěn v zádi u motoru.
Relativní nedostatek výkonu pro třídu B6 (prototypy) továrna eliminovala postupnou snahou o co největší
odlehčení vozu a rozmístění hmoty na jednotlivé nápravy. Kromě předního skla byla všechna okna zasklena
plexisklem, dveře měly potahy hliníkovými plechy a kapoty byly laminátové. Detailem, svědčícím o důsledném
odtučňování je vymontování předních světlometů a zavíčkování polystyrénovými kloboučky.

V roce 1971 dostal vůz, který vodil Jaroslav Bobek, zadní dělené ráfky osazené pneumatikami Firestone Super Sport 13".
To vedlo k rozšíření zadních blatníků plechovými nástavci a k úpravě vstupních otvorů v zadních blatnících. Přestože
se ve startovních listinách uváděly vozy jako Škoda 1500, osazovala továrna postupně motory 1600 ccm a u exempláře,
který vznikl zástavbou motoru do vozu, se kterým jezdil Srnský v roce 1968, i motorem 1800 ccm. Tento prototyp měl
v poslední fázi vývoje laminátové blatníky. Zrušil jej Bořivoj Kořinek v tréninku na závod v Havířově 12.6.1971, když
chytil pořádný aquaplaning.
V nejlepší kondici byl údajně Bobkův vůz schopen docílit rychlosti 240 km/h, což se mi jeví spíše jako vypočítaný
údaj z otáček a převodů. Na našich tratích by to bylo možné odzkoušet jen na Těrlickém okruhu s dlouhatánskou
rovinkou, ale ten se již v té době neprovozoval.

V době, kdy vůz jezdil s Jaroslavem Bobkem za volantem, měl konkurenci ve dvou Alfách Romeo GTAJ Rosického a Velimského,
Renault 12 Gordini Hubáčka a po něm Ponce a soutěžní Alpině 1600 S Hubáčka, který ji vodil bez nějaké přestavby pro okruhy.
Všechny tyto vozy byl Bobek schopen porazit, o dalších Saabu 96 V4 a Renaultu 8 Gordini nemluvě. Stal se také mistrem
republiky v obou letech. V dalším roce již nastoupil Z. Halada s bavorákem a Metalex s plackami 2-01 a vůz by neuspěl.
Navíc se musela propagovat nová řada Š 100 - 110. Továrna motor zabudovala do placky Škoda Spider.
S druhým vozem startoval B. Kořínek především v závodech do vrchu.
Prameny: programy okruhových závodů v Olomouci, Štramberské trůbě, Havířově - Šenově a vrchařským Brnem;
vlastní fotografie, archív Velebný
|
|