 |
| FOLTYN.CZ SPORTOVNÍ A GT VOZY NABROUŠENÉ ŠKODOVKY OSOBNOSTI REPORTÁŽE, OHLASY INZERCE O SOBĚ ODKAZY E-MAIL |
 Toto vozidlo bohužel zůstalo jen v jednom prototypovém exempláři, i když se s jeho výrobou zcela určitě počítalo. Po zkončení homologace Škody 130 RS mělo v osmdesátých letech nastoupit jako nové sportovní nářadí. FIA však v nových předpisech nepočítala se skupinou B a tak k realizaci nedošlo. Poprvé jsem měl možnost vůz kdysi zahlédnout v parkovišti brněnského okruhu a potom až za dlouho v muzeu MB. Vyvíjen byl v Mladé Boleslavi od roku 1977 a nasazen měl být v roce 1981. Základem vývojové práce bylo zlepšení Š 130 RS v aerodynamice, dynamických vlastnostech a životnosti jak podvozku, tak i motoru. Aerodynamika byla nejdříve "foukána" na modelu 1:5 a po uspokojivých výsledcích byl rozestavěn prototyp. 
 Ze stotřicítky zůstala jen střední část skeletu a ochranný rám. Vše ostatní bylo přepracováno. Zaoblená příď byla odklopná dopředu a v serii měla mít výklopné světlomety, protože plexisklem zakrytované světlomety přinášely řadu problémů, hlavně se zrcadlením. Chladič byl použit z modelu Š 120. Nádrž byla posunuta až za přední nápravu. Kromě zvýšení bezpečnosti se tak moc neměnil moment setrvačnosti vozu a zatížení přední nápravy s úbytkem paliva. Přístup vzduchu do motorového prostoru byl vytvořen v prodloužení zadních bočních oken. Integrovaný mohutný zadní nárazník ukryl příčně umístěný stotřicítkový tlumič výfuku. Důsledné snížení aerodynamického odporu vozu se projevilo při porovnávacích testech se Š 130 RS (identický motor, převody a pneumatiky) např. tím, že při rychlosti 150 km/h klesla spotřeba o celých 5 l/100 km. 
 Motory celé tehdejší řady škodovek měly své slabiny v rozvodu OHV a jen třikrát uložené klice v nepříliš tuhém bloku. Relativně nenáročné řešení přineslo zesílené spodní víko bloku válců sešroubované prodlouženými šrouby napevno s víkem klikového hřídele a víky ložisek v jeden celek. Dosavadní hlava s obdélníkovými kanály byla nahrazena hlavou s kanály kruhovými s proměnlivým průřezem. To přineslo asi 4 koně na výkonu a o fous zvětšený kroutící moment. Podvozek měl nově řešené zavěšení zadních polonáprav a pracováno bylo i na brzdách. Přední byly s vnitřním chlazením a vzadu se zkoušely různě velké kotouče. Na třmenech brzd vývojově pracoval PAL Autobrzdy Jablonec. Změnu představovalo také použití pružin s progresivní charakteristikou pérování. Publikované technické parametry: Rozvor 2400 mm, rozchod vpředu / vzadu 1420 / 1370 mm, rozměry 4100 x 1620 x 1230 mm, pohotovostní hmotnost 827,5 kg. Maximální rychlost 191 km/h, zrychlení z 0-100 km/h za 9,3 s. Při 150 km/h vůz baštil 10 l/100 km. Prameny: vlastní fotografie, magazín Automobil 1981 |