Těžko už se dá tvrdit, že seriál dvoudenních závodů do vrchu, pořádáný FMS, je nějakou druhou ligou našich vrchařských závodů.
Nejezdí zde sice žádné placky Lucchini, ale k vidění jsou zde velmi "zdatné" stroje. Volná skupina závodních vozů skýtá snad jen
financemi omezené možnosti úprav a přestaveb automobilů. Na některé zajímavé se podívejme.
Nejrychlejší časy zajížděl L. Brettschneider na elegantním a dobře nabušeném Fiatu X1/9 Bertone. Pilot a majitel (na snímku) se
nespokojil s "malým" motorem a do vozidla s neúspěšnou závodnickou minulostí 2. poloviny 80. let (tehdy se snažil Miran
Velkoborský zamíchat kartami produkčních vozů 1600 ccm) zabudoval dvoulitr Fiat 2xOHC plněný turbem.
Ne vše se do malého prostoru vešlo, a tak zůstal mimo např. alternátor.
Výkon motoru je odhadován asi na 150 koní, smrtící je ale v kombinaci s malou váhou a dobrými jízdními vlastnostmi
malého a obratného vozu.
Frontu před startem tvořila směsice zajímavých vozů, ale ještě jeden se velmi vymykal:
Tento, i tak zvenčí celkem dobře vyhlížející Opel Corsa, skrývá ve svých útrobách mnohem víc, než by se dalo očekávat. Název
Opel Corsa bimotor už naznačuje víc. Tento pekelný stroj má pro každou nápravu jeden kompletní hnací agregát. Celkový
výkon je udáván výší 400 koní. Obřad startování je pro neznalé věci mírně šokující. Nejdřív na vás z levé strany někde za
dveřmi začne štěkat bojově naladěný přední motor a po chvíli se přidá z výfuku pod zadním nárazníkem zadní motor.
V pohledu přes boční plexiskla je vidět zadní motor a řadicí páka s táhly k oběma převodovkám.
Vzduch do motorového prostoru zadního motoru je přiváděn střechou.
Že je Corsa pořádně rozkročená, svědčí pohled na vůz zezadu.
Odjezdy vozu od startu byly opravdu impozantní, spojené s kouřem od kol i výfuků. V zatáčkách se motory trošku přetahovaly a tak
to na 1. místo nebylo.
U řady vozů byla vidět snaha i o tvarový a barevný tuning, jako na tomto Kadetu Břeti Brixe a Feldě Jiřího Vorlába.
V některých stájích už se používalo i nahřívání pneumatik, někde stačila radost ze závodění (Š 100 Martina Plevy vpravo).
Zcela rozdílná auta: nahoru jedoucí Honda Civic 1,6 opatřena vším, co jde na toto auto dát, včetně turba (výkon cca 170 koní),
dolů jedoucí Lotus Ford (stavba Robin Hood), na který není potřeba dávat nic. Má svůj šarm již od 60. let minulého století.
K pořádně nabušených vozům patřila zejména Alfa Romeo, která disponovala údajně třílitrovým motorem a jela jako z praku. Neméně
rychlý byl 300 koňový Bavorák. Byl, protože v nedělní treninkové jízdě jej zcela zrušil jezdec, který si jej na tento den zapůjčil.
I takové jsou závody.
Pro zajímavost jsem vybral z obou dvou dnů nejlepší dosažený čas u nejrychlejších jezdců bez ohledu na zařazení do kategorií:
pořadí |
jezdec |
vůz |
čas |
1. |
J. Osladil |
Formule Mundial |
1:20,45 |
2. |
L. Brettschneider |
Fiat X1/9 Bertone |
1:21,22 |
3. |
R. Kolbábek |
Ford Sierra 4x4 |
1:21,92 |
4. |
R. Vodička |
Škoda Octavia |
1:21,98 |
5. |
ing. Tvrdek |
Alfa Romeo 75 3,0 |
1:22,46 |
6. |
J. Vorláb |
Škoda Felicia |
1:24,00 |
7. |
N. Pöthe (SK) |
Honda Civic Turbo |
1:24,97 |
8. |
L. Váchal |
Opel Corsa bimotor |
1:25,12 |
9. |
L. Urban |
Škoda Octavia |
1:26,05 |
10. |
M. Pipek |
Subaru Impresa WRX |
1:26,16 |
11. |
Z. Hála |
Peugeot 205 |
1:26,30 |
12. |
P. Gut |
BMW M |
1:26,94 |
|