
Britská firma Tiger Racing Limities je jedním z tradičních výrobců stavebnic sportovních vozů - replik Lotusu Seven, "placek" a monopostů E.R.A. Jeden z jeho modelů
zastupuje a finálně montuje malá polská firma Barta Cielucha. Do konce prvního desetiletí dodávala model Cat E1, následně nabízí variantu vycházející z modelu
R10 (verze R6 pro kontinent) pod zvláštním názvem Sroadster.
Tiger, stejně jako např. Locost, se staví na bázi tzv. dárcovského vozu (donors car), a tak nemáte přesně předepsánu pohonnou jednotku, kterou použijete.
Převládá samozřejmě motor Ford, obvykle dvoulitr Zetek, Duratec. Dříve dominoval jednovačkový Pinto z vozu Ford Sierra, který byl standardně doporučován
a montován do Cat E1, obvykle s karburátory Weber.

Tiger svou konstrukcí a stavbou patří k robustnějším kreacím Lotusu Seven, nemá tak filigránsky promyšlené detaily jako např. Caterham, ale základní zážitek
z řízení geniálního vynálezu Colina Chapmana spolehlivě zprostředkuje. Navíc právě typ Cat E1 dodávaný Polákem Cieluchem představoval dostupnou variantu,
v podstatě se dala pořídit asi za 1/4 ceny Caterhamu a byl i levnější než náš Kaipan. Na rozdíl od k občanům nepřátelské a Bruselu vlezdoprdelkové
České republiky se v Polsku i Rakousku dají na značky postavit i vozy nesplňující emisní normu Euro 5, takže se několik Tigerů u nás objevilo.
Jejich výkon se může pohybovat v rozmezí seriových 105 až cca 180 koní, což dává samozřejmě hodně velký rozsah dynamických vlastností.
Konkrétní vůz na fotografiích je postaven z Cieluchovy stavebnice z roku 2006 a je osazen motorem Pinto SOHC ze Sierry. Na motoru o objemu 1993 ccm byla provedena řada úprav
(seriové parametry jsou např. zde). V Anglii vyrábí několik firem spoustu dílů pro volitelný
stupeň úpravy. Vačky ve verzích tuning, roadsport, rally, racing v kombinaci s různými ventily, odlehčenými setrvačníky, speciálními písty, ojnicemi až
po špičkově laděné celohliníkové motory a sekvenční převodovky. Jde jen o to, kolik chcete investovat peněz a jaký výkon požadujete. První úprava - snížená
hlava, vačka Kent Fast road/rally - FR33 pro rozsah 3000-7500 otáček (300 / 297°) s původními ventily a s karburátory 4x Mikuni ZXR
přinesla s dalšími úpravami (odlehčený setrvačník na 5,5 kg, výfukové plyny odváděny svody 4 do 1 s originálním tlumičem Tiger, zapalování řízené jednotkou
MJL ECU) výkon 144 k při 5600 ot., kroutící moment 192 Nm při 4850 ot. To se jevilo jako nedostatečné, takže následovala druhá etapa - do hlavy
zabudovány ventily Burton GP1, jiné karburátory Keihin ZX9R a na jemné doladění stavitelná řemenička rozvodů. Tato kombinace dala na brzdě výkon 167 k
při 6670 ot/min a kroutící moment 200 Nm při 5380 ot/min.

Převodovka byla použita seriová E9 se zkrácenými dráhami řazení. Diferenciál bez samosvoru 3,92:1. Do úvahy připadala také čtyřstupňová, o 10 kg lehčí převodovka
Ford, za dost peněz se dá pořídit i šestistupňová převodovka v hliníkové skříni.
Mírně modifikovaná Chapmanova konstrukce příhradového rámu svařená z palcových jeklů má svou zvláštnost v uložení pružin a tlumičů uvnitř trupu. Aerodynamická
výhoda tohoto řešení je vykoupena větší neodruženou hmotností. U novějších Tigerů R6/R10 se opět pružiny i tlumiče vrací do klasického umístění vně vozu. Zadní
náprava již není tuhá, použitá z Taunusu, ale s nezávisle zavěšenými koly typu Sierra. Tato modifikace je vhodnější pro běžné ježdění na našich poměrně nerovných
vozovkách. Pro okruhové ježdění dokáže tuhá zadní náprava de Dion s přímovody stále dobře plnit svou funkci, hlavně v zajištění stálého kontaktu vzorku s vozovkou.
Představený vůz má stavitelné tlumiče Spax na obou nápravách.
Hřebenové řízení Ford má sportovní převod pro 2,5 otáček z rejdu do rejdu a 12 palcový volant.
Brzdy jsou bez posilovače, vpředu plné kotouče s 4 pístkovými čelistmi Willwood Powerlite, vzadu standardní bubny Sierra.
Kola Compomotive CXR, přední 13x7" ET34 4x108, zadní 13x8" ET19 4x108, pneu Toya R888 medium 205x60 na obou nápravách.
Tento a některé další modely Tiger se od ostatních replik Lotusu Seven dá lehce rozeznat podle typického velbloudího hrbu přecházejícího z nosu do kapoty
celolaminátové karoserie. Konkrétní model první dekády má charakteristické, do předu vytažené bubliny na zadních blatnících.

Rozměry vozu: šířka vpředu 1500 mm, šířka vzadu 1700 mm, celková délka 3630 mm, rozvor 2460 mm. Vůz váží 640kg včetně všech náplní a příslušenství.
Maximální rychlost 195 km/h, zrychlení z 0-100 km/h za 5,3 sec.
Vůz při předváděcí jízdě velmi dobře zvládal běžné nerovnosti a předváděl komfortní jízdu při zachování excelentní dynamiky a výborný zátah od cca 4000 otáček.
V současné době (2012) probíhá přestavba na zástavbu dvouvačkovým motorem Ford, kdy je očekávaný výkon na hranici 200 koní. Doufám, že se v tom také někdy svezu.

Prameny: fotografie majitele vozu a vlastní
|