Toyota Celica Turbo 4WD
 |

V dlouhé tradici značky Toyota Celica v rally sportu má své místo na konci 80. let typ Turbo 4WD (také
označovaný jako 2000 GT Four). Jednalo se o čtyřmístný cestovní a sportovní automobil s motorem vpředu
a stálým pohonem všech kol. Už seriový model měl velmi slušné parametry:
Řadový čtyřválec s rozvodem 2xOHC, objemem 1998 ccm je ve voze uložen napříč. Při stupni komprese 8,8
a přeplňování turbodmychadlem dává 185 k při 6000 ot./min. a kroutící moment 250 Nm / 3600 ot./min.
Čtyřventil se vstřikováním EFI-L-Jetronic a elektronicky řízeným zapalováním dával v té době nejmodernější
technický základ pro další ladění. V bloku s motorem je zabudována i pětistupňová převodovka a rozvodovka
přední nápravy s mezinápravovým diferenciálem.


V bezrámovém podvozku jsou všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu na obvyklých McPhersonech, vzadu na
dvojitých příčných ramenech s podélnými táhly. Brzdy kotoučové, vpředu s vnitřním chlazením. Seriově ABS,
posilovač řízení měl progresivní odpor v závislosti na rychlosti jízdy. Palivová nádrž 60 litrů. Pneu 205/60
VR 14 na kolech z lehké slitiny. Karoserie dvoudveřová, spoilery byly dodávány seriově. Výklopné hlavní
světlomety.
Rozměry vozu 4380 x 1710 x 1290 mm, rozvor 2525 mm, rozchod vpředu / vzadu 1465 / 1440 mm.
Pohotovostní váha 1470 kg. Maximální rychlost 220 km/h a zrychlení z 0 - 100 km/h za 8,1 s.

Soutěžní verze, kterou připravovala Toyota Team Europe, se od serivé zvenčí vzhledem příliš nelišila - snad jen
rozměry kol a válečným pomalováním. Používal se motor s firemním označením 3S-GTE, který v roce 1989 dával
265 k při 6800 ot./min. a kroutící moment 325 Nm při 3600 ot./min. Převodovka měla 6 stupňů. Objem nádrže byl
zvýšen na 80 l. Díky použití jiných disků a dalších úprav vzrostly rozchody na 1510 / 1510 mm. Pro soutěže se
používaly tři velikosti pneu: šotolinové 185/70 x 15", univerzály 205/65 x 15" a pro suchý asfalt 245/620 x 16".
Pohotovostní váha byla řadou úprav snížena o úctyhodných 370 kg na 1100 kg.
S těmito vozy jezdili Juha Kankkunen, Carlos Sainz a Keneth Eriksson. Pár obrázků z jejich jízdy na Rallye 1000
jezer v roce 1989 vám můžu ukázat. V tomto ročníku dojel "jižan" Carlos Sainz na třetím a Eriksson na čtvrtém
místě. V roce 1990 se stali C. Sainz s Luisem Moyou na tomto voze mistry světa.
Nesporné sportovní kvality vozu se projevují v účasti GT Four na hobby závodech ještě v roce 2003. Veterán na
obrázku je v dobových bojových barvách vůz Ladislava Pöthe z Dunajské Stredy.
Prameny: Svět motorů 1988 a 1991, magazín Vauhdin Maailma 1989, vlastní fotografie, tiskové materiály
Rally 1000 jezer 1989, ročenka Auto moto sport 90
|
|