FOLTYN.CZ   SPORTOVNÍ A GT VOZY   NABROUŠENÉ ŠKODOVKY   OSOBNOSTI   REPORTÁŽE, OHLASY   INZERCE   O SOBĚ   ODKAZY   E-MAIL

Vladimír Valenta (1920-1977)


Původně jsem chtěl jen ukázat osobité obálky programů na závody v Brně, které vytvořil Vladimír Valenta, ale Valenta také závodil. Závodil dlouho a dobře, a bylo by škoda se nezmínit také o této aktivitě. Nicméně na počátku byla přece jenom výtvarná práce. V roce 1949 se jela první a poslední Grand Prix formule 1 na brněnském okruhu a Vladimír Valenta pro ni vytvořil plakát a obálku programu. Díky panu Michalu Velebnému můžu ukázat, jak se tato práce povedla."Architekt Valenta", jak se mu říkalo, byl poté po řadu let dvorním dodavatelem grafických návrhů obálek programů a plakátů velkých cen a ME cestovních vozů. Jeho práce mají na první pohled rozeznatelný rukopis, jsou elegantní a patří k tomu nejlepšímu, co bylo v té oblasti a v dané době vytvořeno. Tak se podívejte.
V garáži mám na stěně ještě nalepený Valentův skvostný plakát na ME cesťáku 1976, ale vede před ním potrubí plynu a tak až jej někdy opatrně odlepím...












Valentu jsem musel vidět závodit na pár závodech F3 v období 1964-67, ale bohužel si už nedovedu jeho jízdu připamatovat. I když na mě musel udělat velký dojem zejména na Štramberské trúbě 1965, velmi nebezpečném okruhu na srdce, kde ve velké formě vyhrál československý mistrák a v mezinárodním závodě Poháru míru skončil druhý za jedním Polákem. Lakonicky jsem si tenkrát poznamenal do sešitu s poznámkami, co se mi na kterém závodě líbilo: "Valenta, jak vytřel Melkusy".
Vladimír Valenta vstoupil do závodění mnohem dříve, v roce mého narození - 1951, kdy si pořídil z produkce Autodílna Jungmann speciál JK, který byl připravován pro GP 1949 a byl osazen motorem Alfa Romeo 2500. Valenta koupil vlastně jen podvozek s motorem a navrhl si sám dvousedadlovou hliníkovou karoserii. Protože se u nás tehdy jezdila třída sportovních vozů do 2000 ccm, musel Alfu nechat vyvložkovat a osadit menšími písty Mahle, aby se dostal na 1994 ccm. Údajně s tímto vozem jezdil i v běžném provozu a na závody přijížděl po vlastní ose, což vedlo k nějakým hádkám s pořadateli na jeho prvním závodě v kariéře, na Ecce Homo, kde byl diskvalifikován. Dobový tisk uznával, že Valenta jezdil ve velkém a divokém stylu, zvedajícím diváky ze sedadel. I s jeho dalším vozem, Cisitalií 1100 z roku výroby 1947 jezdil podobně a provázela jej řada krkolomných havárií a technických závad. Cisitalie měla motor Fiat o výkonu 60 koní, disponovala váhou 375 kg a dávala maximálku 165 km/h. Byl to pro naše závody vhodnější a dynamičtější vůz než doslouživší JK. Byl to původně monopost (viz obrázek po zpětné přestavbě pro formuli Junior v roce 1962) a Valenta opět provedl přestavbu na kategorii dvousedadlových sportovních vozů. Kvality tohoto vozu i svoje prokazoval v letech 1955 až 1961, kdy se mu podařilo několikrát porazit tovární vozy Škoda i vysoce kvalitní Magdu jezdce Vlčka.

Cisitalia 1100


V roce 1962 se u nás začala jezdit tehdy velmi populární Formule Junior (motory max 1100 ccm s rozvodem OHV, váha 400 kg, vůz musel být sestaven z přísně seriových dílů s vyjímkou brzd, protože žádné seriové nevyhovovaly). Juniory existovaly od roku 1958 a je jasné, že evropská špička byla úplně jinde. Coopery a Lotus s motory vzadu byly na 100 koních a rychlosti 220 km/h. Valenta přestavěl Cisitalii zpět na monopost, namontoval seriová kola, seriové čepy a přední nápravu, upravil výfuk a karburátor a vrhnul se do Juniorů. Byť už byl tento vůz stařeček a nestačil v mezinárodním závodě v Brně, u nás byl nejlepší. Kokurenci mu dělal ing. Gajdoš s Delfínem Junior, Hubáček se Škodou postavenou Ústředním automotoklubem (80 koní, ale špatné jízdní vlastnosti) a několik brněnských jezdců.
Došlo ke změně. Na rok 1964 byla vypsána pro MR formule 3 (1000 ccm, max. čtyřválce omezené použitím jednoho karburátoru a restriktoru sacího potrubí, čtyřstupňová převodovka, 400 kg, trubkový rám, závodní zavěšení kol). Jezdci ARC Brno, tj. Valenta, Gbelec, Brázda, Buchberger a Chelík, dali hlavy dohromady a připravili projekt F3 s dostupnými a levnými motory Wartburg. Valenta především řešil vnější tvary tohoto monopostu. Ve finále pak šel každý svou cestou a vozy se lišily některými detaily, např. umístěním pružin a tlumičů přední nápravy vně nebo uvnitř trupu. Valentův vůz vypadal po stránce vzhledové skvěle a nesl název Mustang. Jeho fotografie jsem převzal ze Světa motorů.


S tímto vozem dokázal v roce 1964 být nejlepší z našich na okruhu v Brně (7. za Melkusy a polskými RAKy). Před tím, na úvodním závodě sezóny, na výstavišti v Brně, skončil čtvrtý, i když zpočátku závod vedl. V sezóně ještě dokončil závod v Piešťanech na 5. místě, vyhrál v Gottwaldově a Štramberku a 8. byl na Sachsenringu. Celkově v MR skončil na 5. místě.
O jeho památném výkonu na Štramerském okruhu 1965 jsem se již zmínil. Zbývá dodat, že to byl jediný závod MR, který v tom roce dokončil a 80 bodů mu stačilo k obsazení 5.-6. pořadí v MR 1965 spolu s dalším zkušeným matadorem V. Bobkem st. Mimo mistrák se mu ale celkem dařilo, 8. ve Varšavě, 7. v Piešťanech, 10. v Jičíně a na Sachsenringu. V závodě Poháru míru při GP Brno dojel na celkovém 10. místě jako čtvrtý z našich jezdců (za Gbelcem a Jaroslavem a Václavem Bobkovými).
Naposledy jsme jej mohli vidět v sezóně 1967, kdy se snažil vypiplat F3 z dílen VUT Brno. Jeho plusem byl tovární motor Saab 850 s velmi slušným výkonem 85 koní, ale na podvozku už bylo znát, že byl konstruován před delší dobou. Valenta jej pořádně rozbil na závodech v Pišťanech a do konce sezóny už nenastoupil. Tento modře lakovaný Saab F3 VUT jsem fotografoval v parkovišti závodních vozů Štramberského okruhu. Ve vývoji pak pokračoval v roce 1968 ing. Rosický.
V roce 1969 měl Valenta pozvánku do stáje Zetor RT za volant Alfy Romeo GTAJ, ale odmítnul zaplatit vysokou kauci a z jeho angažmá tak sešlo. Jeho kariéra se mohla skončit, jako začala, tj. s motory Alfa Romeo, ale nepovedlo se. V. Valenta poté ještě dál vytvářel plakáty a programy pro GP Brno. V roce 1977 podlehl nemoci ve svých 57 letech.

Prameny: Svět motorů 1961-1968; Tip Pro Oldtimer 1/2007 (převzat portrét); Husák P.: Velká cena; Čížek Z.: Grand Prix Brno; vlastní fotografie (Saab)