 |
| FOLTYN.CZ SPORTOVNÍ A GT VOZY NABROUŠENÉ ŠKODOVKY OSOBNOSTI REPORTÁŽE, OHLASY INZERCE O SOBĚ ODKAZY E-MAIL |
 V sobotu 11. října ukončil svou sezónu KW Berg-Trophy na volném závodě 1. Racing Show Vysoké Mýto 2008. Kromě pravidelných účastníků se na show objevilo i několik zajímavých hostů. Počasí vyšlo skvěle, krásné babí léto, dobrých 20°C, co víc si přát? Možná svižnější organizaci, aby si jezdci zajeli tři jízdy a ne pouze dvě. Jen zrychlení nájezdů na start mohlo ušetřit zhruba hodinu. Ale organizace nebyla mým problémem a tak jsem si užíval kromě sledování jízd i procházky parkovištěm závoďáků. Ostatně mě provázel depem pan Vaverka, který jako dlouholetý účastník těchto závodů znal v těchto protorách kde koho. Asi největší "peckou" této akce byla účast známého jezdce na čemkoliv Pepíka Petáka. Jeho popularity a šikovných rukou na tentokrát trochu hranatém volantu využil Doubek Racing Team k prezentaci svého vozu a potažmo i prodejního zastoupení Jema 630 GT.  Pepík se toho ujal se ctí a vodil tohle malé autíčko, používané na závodění do vrchu zejména ve Francii a Španělsku, po trati parádně. Nebylo divu, že i přes nedoladěné nastavení (s nastavením na Mýto se ale potýkalo vícero jezdců, zejména formulových) dovedl vůz na 4. místě absolutně. Snad stojí zato zmínit základní technické parametry Jemy. Vůz k nám přivezl Vladimír Doubek senior a od počátku roku jej předvedl na několika závodech. V jednoduchém rámu ze čtvercových trubek, doplněného hliníkovými pláty, je uložen před zadní nápravu motocyklový motor Suzuki GSX R 1000 ccm, vyladěný na 200 koní (elektronika, výfuk). Od původní 6-ti stupňové sekvenční převodovky je přenos na diferenciál řetězem. Celý podvozek se zakrývá aerodynamickou laminátovou karoserií zhotovenou v jednom kuse (s vyjímkou vsazených dvířek). Díky této konstrukci celé auto váží 420 kg. Rozměry jsou také celkem titěrné: 3350 x 1730 x 995 mm. Pan jezdec Peták žertoval, že by to jelo rychleji, kdyby mu někdo četl kam má jet a že on sám je nejslabším článkem celé té sestavy, ale bylo vidět, jak si toho prcka užívá.  Když bych bral dojmy z Mýta podle pořadí, jak mě dostala ta která auta, mohl bych na druhé, ne-li přímo první v pořadí zařadit Datsun 240 Z Petra Mužíka. Tento vůz normálně startuje v historicích v seriálu Edy Patery, kam se nedostanu, takže jsem jej viděl poprvé. Perfektně zrenovované auto radost pohledět, a navíc zároveň používané k aktivnímu závodění - klobou dolů. Určitě bude hlavním zdrojem obrázků, až budu dělat stránku o legendě zvané 240 Z. 
 Pěkné pokoukání bylo na Ford Focus mistra Slovenska do vrchu Martina Koiše, který má údajně nakrmeno 550 koní. Což s sebou přináší i potíže s trvanlivostí všech komponentů, a znamenalo to nedojetí první jízdy. Ve druhé ale už Fokus ukázal svou rychlost třetím časem za Jureňou a Zmeškalem. 
Z předvedených aut mě ještě potěšilo, že jsem se zase mohl s nostalgií kouknout na Fabii WRC (Ján Miloň) a jako vždy mě pohladil po duši pohled na dobře jezdící knedlík Mini Cooper (Tomáš Palaj a Petr Píža). 
Co se týče jezdeckých projevů, excelentně si vedl exmistr Evropy Peter Jureňa s Evo IX, který vyhrál celkově a zajel v obou jízdách nejrychlejší časy. Také musím vyzvednou perfektní ježdění Radima Macha na Suzuki Swift GTI. I s ohledem na to, že má Swiftíka suprově připraveného a maximálně odlehčeného, je schopnost dovést toto "slabé" auto na třetí pozici mezi Evo IX (E1), Dallaru F3, Jemu GT a Fabii WRC je fantastický výkon. Nicméně ne překvapivý, protože Mach proháněl vozy vyšších tříd celou sezónu.  Řekl bych, že porážka českých jezdců Slovákem Jureňou nebyla ten den jediná. Závody doplňovalo šou drifterů, kteří pálili gumy na svých BMW ve dvojici. Nejsem na tuto disciplínu odborník a popravdě mě ani nijak toto rasování aut nevzrušuje, nicméně se mně projev slovenského Norberta Kováčika zdál lepší. Pominu-li, že se nedopouštěl nechtěných hodin jako často činil Jan Baláž, měl lepší rytmus a předváděl na cílové rovince bravurní střídavou jízdu dveřmi napřed v celkem ostrém tempu a to už chce mít to auto pořádně v paži.  Na setkání k ukončení sezóny asi nemá cenu uvádět podrobněji výsledkovou listinu, protože řada jezdců zde likvidovala nepotřebné pneumatiky nebo se jen tak bavila jízdou po pro vrchaře nezvyklé trati. Takže jen končím konstatováním, že to byl pěkný víkend a to i díky fungujícímu bufáči (gulášek jako polévka a k tomu pečená žebra...). Prameny: vlastní fotografie |