SOLITÉRY Do této kapitoly jsem smetl různé, do předchozích celků nezařaditelné fotografie. Kromě Lucií Nguyenovou popsaného „Pozorování“ („... použil velkoformátové negativy tří zkušebních snímků interiéru svého domu. Podle jeho vyprávění si zakoupil novou velkoformátovou kameru Magnola a chtěl ji vyzkoušet. Fotografie, které vznikly, se mu zdály příliš obyčejné, podle jeho slov tzv. ,o ničem´. Napadlo ho, že u fotografií potlačí jejich původ, a to tím, že snímek zmanipuluje potlačením jeho původní kvality. Jednoduše kontaktní kopie původních negativů připevnil na zeď a následně je přefotografoval na střední formát. Tímto vznikl zvláštní triptych fotografií s názvem Pozorování I (1984). Jedná se o jakýsi průhled do Foltýnova světa. Pozadím se stala zeď těch samých prostor, kde snímky vznikly, a centrálním dějem již zmíněné pozitivní černobílé kontaktní kopie zákoutí. Zeď tvoří pomyslný rám. Stáváme se pozorovatelem zvláštních průhledů. Už nepozorujeme jen kvalitně zpracované snímky. Díváme se do jiné dimenze reality, kterou nechal Foltýn do svých obrazů prostoupit.“) by sem patřilo i druhé, nepublikované, kdy jsem ve třech záběrech dokumentoval světlo baterky na pytlovině, jeho zákres křídou po zhasnutí a zakrytí (chycení) obrazu světla rukou. Jen jedenkrát jsem vystavoval kolekci malých obrázků „Poznámky k pamětem“, zvětšovanou na tenké Foma Dokument papíry A4. Bylo to v polských Katovicích s Tandemem. Celkem vzniklo 36 fotografií od roku 1972 do roku 1986. Stejným způsobem vznikla i série „Poznámky – portréty“ - kolekce snímků mých přátel a kamarádů. Nepočetný výlet do oblasti figurální fotografie představuje snímek na počest pořízení ateliéru v roce 1992 – jsem to já a podlaha ateliéru. Druhý snímek – Coca cola – je produktem nerealizované zakázky, kdy jsem vytvářel ilustrace ke knížce antických citátů. ZPĚT