FOLTYN.CZ   SPORTOVNÍ A GT VOZY   NABROUŠENÉ ŠKODOVKY   OSOBNOSTI   REPORTÁŽE, OHLASY   INZERCE   O SOBĚ   ODKAZY   E-MAIL

Dutton Phaeton



Když jsem toto auto viděl v Muzeu sportovních vozů v Lánech omylem uvedené jako Lotus Seven, vrtalo mě hlavou, co je to zač. Příbuzenský vztah s věhlasným Lotusem tu určitě je - rám inspirovaný Lotusem, jednoduchá laminátová karoserie, klasická koncepce. A tak jsem hledal a našel pár informací, o které se podělím.

Auto pro zábavu, které vypadá jako dřevěná dětská hračka, vymyslel Tim Dutton-Woolley ze západního Sussexu v roce 1970. Firma Dutton Cars Ltd. v období 1970 až 1989 vyrobila 8000 ks stavebnic různých typů. Největší podíl v tomto množství měla stavebnice, označovaná jako Phaeton. Phaetonu předcházely v 70. letech koncepčně shodné vozy B Type (podvozkové díly Triumph Herald a Spitfire a Lotus 7) a B Plus (nástup dílů Ford Cortina Mk I a Mk II a Hilman Imp). Tyto dva typy měly už vzhled trupu jako Phaeton, ale měly přední blatníky lopuchy (wings) a jiné zádě. Následovala Malaga, která už měla vzhled přední části totožný s Phaetonem.




Od roku 1977 pak nastoupil Phaeton, který byl vyráběn ve čtyřech seriích - S1 (1977-81), S2 (1981-82), S3 (1982-86) a S4 (1986-89).
Do prostorového rámu z trubek čtvercového průřezu byly osazovány převážně čtyřválce Ford, podle data výroby buďto Cortina, Escork Mk I, Mk II nabo Sierra. Objemy 1300 (69 koní), 1600 (84 koní) a 2000 (105 až 150 koní). U serií S3 a S4 nebyly vyjímkou ani šestiválce do V Ford Essex OHV 3100 ccm o výkonu 155 k a Rover V8 3500 ccm z Rover P6 3500 S, který v základu disponoval 170 k. Protože Duttony byly stavebnice, je obvyklé, že najdete mix všech možných verzí v jednom voze, tak, jak je majitelé modernizovali a vylepšovali.
Zobrazený vůz má údajně motor Ford Lotus 2xOHC vrtání x zdvih 82,6 x 72,8 mm, výkon 125 k při 5500 ot./min.
Převodovky se montovaly vesměs Ford čtyřstupňové, 5 stupňů se objevuje až v serii S4, kdy došla ke slovu převodovka Ford Capri a Rover LT77 (pro motor Rover 3500). Kardan a diferenciál spolu s tuhou nápravou pocházely z vozů Ford.




Na přední část rámu se postupně typ od typu zavěšovala přední kola přes dvojitá lichoběžníková ramena z výše uvedených vozů Triumph Herald, Spitfire, Fordu Cortina a také z maličkého Hilmannu Imp. Phaetony už používaly osvědčené dvojité závěsy vlastní konstrukce s rameny tvaru V s šikmo uloženými vinutými pružinami kolem tlumičů. Zadní tuhá náprava z Fordů pak byla uložena na podélně umístěných kyvných ramenech v systému pětiprvkového zavěšení a odpružena svisle umístěnými vinutými prožinami s tlumiči v ose.
Brzdy kotoučové na předních kolech (u nejnovějších typů už byly k vidění s vnitřním chlazením z Capri 2,8i), vzadu převládaly bubnové shodné s použitou nápravou. Nejobvyklejší kola byla 13" KN. Obutí se pohybovalo od 165x13 po 185/70 x 13 vpředu a 205/60 x 13 vzadu.



Laminátová karoserie se skládá z několika dílů, největší je nos spojený s kapotou a předními blatníky. Stejně jako Lotus Seven postrádá Dutton dveře. S3 dostal na příď spoiler, S4 má ve spoileru zabudované kruhové mlhovky. Poslední verze S4 je už docela "švihácké" auto (tmavé na obrázku vpravo).
Vnější rozměry vozu - délka 3530 mm, šířka 1550 mm, výška 1067 mm. Rozvor 2184 mm, světlá výška 153 mm se pro závodní použití snižovala až na 100 mm. Pohotovostní hmotnost lehkých vozů se čtyřválci je udávána hodnotou 520 kg, s osmiválcem Rover až 700 kg. Objem nádrže 45 litrů.
Dynamické údaje se značně lišily podle výkonu a váhy, pro ilustraci tři varianty:
zobrazený vůz s motorem Lotus 2xOHC měl maximální rychlost asi 190 km/h
S4 se 155 k Ford Essex 3100 V6 OHV - největší rychlost 220 km/h, zrychlení z 0 - 100 km/h za 5,1 s.
S1 osazený Roverem 3500 V8 (170 koní) - zrychlení z 0-100 km/h za 4,9 s.
Těším se, že se někdy tímto autíčkem svezu, musí to být stejný zážitek, jako s Lotusem Super Seven.

Prameny: vlastní fotografie; fotografie z inzerátů na webu (rám a tmavá S4), webové stránky o Dutton