Ford Capri Perana V8
 |

Malá ladičská firma Basil Green Motors z Edenvale u Johannesburgu z pověření pobočky Fordu v Jihoafrické
republice vyrobila během let 1970 až 1973 500 ks (číslování BG 001 a dál) nejnabušenější verze Capri Mk1.
Vozy byly nazvány Perana - piraňa a byla to opravdu dravá auta. Zadání bylo jasné. Nacpat do vozu pětilitrový
motor Ford 302 Windsor V8 a doladit auto tak, aby také odpovídajícím způsobem jezdilo.

Osmiválec s rozvodem OHV má objem 4950 ccm při vrtání a zdvihu 101,6 x 76,2 mm. Na motoru byl aplikován
Fordův "Muscle Power Kit". Stupeň komprese 9,3 vyžadoval benzín 94 oktanů. Palivo dodával čtyřkomorový
karburátor Holley. Motor dával výkon 281 k při 5800 ot/min a kroutící moment 270 Nm při 3500 ot./min.
Převodovka byla montována manuální čtyřstupňová z Mustanga s řazením na podlaze, diferenciál zn. Borg Warner
XB 2.92. Alternativně mohla být montována třistupňová automatika pod volant.
Přední závěsy McPherson byly kompletně přestavěny pomocí modifikováných pístů tlumičů a silnějších
pružin. Zavěšení bylo o 50 mm sníženo a zesíleno. Brzdy zůstaly standardní se zvýšeným účinkem. Celé řízení
bylo významně přestavěno a byla montována dovážená převodová část řízení.

Nádrž měla celkem komický objem 45 litrů. Vůz vážil 1089 kg. Obouván byl na pneu 185/70 x 13". Maximální
rychlost byla udávána mezi 220 - 225 km/h a zrychlení z 0-100 km/h mezi 6,1 až 7,0 sec.
Vůz byl označen za nejrychlejší Jihoafrický sportovní automobil a hojně byl používán pro závodění. Asi třetina
produkce se ocitnula ve Velké Británii, zbytek řádil na Africkém kontinentu a v Austrálii.
Přímo v místě výroby působil Team Gunston B.G. Capri Perana, který připravil závoďák s označením Z 181. S ním
zcela s přehledem úřadoval v Production Saloon Car Championshipu. Vůz z počátku pilotoval sám Basil Green,
později jej vodili Bob Olthoff, Basil van Rooyen, Peter Gough, Koos Swanspool a další. Např. v Rhodeském šamionátu
s ním vítězil nějaký Ray Yeo. Za zmínku stojí rekord dráhy v Kyalami 1:34,5 z roku 1971. Údajně jeden vůz této
stáje velmi pěkně zrestauroval v roce 1994 Nick Sheward. Výkonové hodnoty tohoto děla nejsou známy, ale povídá se,
že měl brzdy z Fordu GT 40!

Méně ostré a seriové verze závodily v dalších národních šampionátech a v dnešní době se ujaly ve veteránských
rally, zejména dálkového charakteru. V roce 2000 jsme mohli na retromaratonu Londýn - Sydney vidět slavného
Stiga Blomquista s překrásným žlutým Peranem na rychlostní zkoušce Tasov - Jasenice, v roce 2002 na Rally Midnight
Sun to Red Sea neméně pěkný kousek v rukách Richarda Martin-Hursta. Ten mám na těchto obrázcích.
Prameny: vlastní fotografie; www stránky
|
|