FOLTYN.CZ   SPORTOVNÍ A GT VOZY   NABROUŠENÉ ŠKODOVKY   OSOBNOSTI   REPORTÁŽE, OHLASY   INZERCE   O SOBĚ   ODKAZY   E-MAIL


Škoda 110 L Rallye


Žlutě nebo zeleně stříkaný vůz s černými kapotami, na osmipaprskových elektronech a rampou našroubovanou na předním nárazníku. Na ní čtyři halogeny v řádku. Nápadné nápisy ŠKODA na předních a Rallye na zadních blatnících. Tak vypadala Škoda 110 L Rallye ve své prodejní verzi. Velmi pečlivě renovovaný vůz v této podobě (první obrázek) vlastní Zdeněk Válek.
Tento typ se vyráběl maloseriově podle objednávek aktivních jezdců. Existoval již v roce 1970, ale jeho hlavní prodejní boom nastal v roce 1971. V zahraničí sloužil jako levné nářadí pro začínající amatérské jezdce, u nás byl základem pro přípravu vozů do třídy A2 1150 ccm pro rally i okruhy. I pro jezdce, kteří si u nás stavěli vozy sami, bylo výhodné koupit tento základ (pokud na něj jejich domovský autoklub Svazarmu měl peníze). Všechny díly na vůz byly pečlivě vybírány a některé obvzvlášť exponované díly i rentgenovány, což byl teoretický předpoklad vyšší životnosti a menší poruchovosti.


Základní ladění motoru bylo řešeno právě s ohledem na životnost, takže nebylo vyhnáno do vysokého výkonu. Vrtání x zdvih 72 x 68 mm a tedy i objem motoru 1107 ccm bylo zachováno. Hlava byla přepracována na osmikanálovou s novým sacím a výfukovým potrubím. Stupeň komprese 10,4. Směs připravoval karburátor Weber 28/36 DFI-2, tlumič výfuku byl typu Burgess. Vačka byla montována s časováním 35°/ 65°/ 65°/ 35°, tj. 280/280, ventilové pružiny byly zesíleny. Továrna doporučovala použití svíček Bosch 290 T16. Životnost motoru zvyšoval plnoprůtokový čistič oleje Pulorator. Chladič oleje byl umístěn v tunelu před chladičem vody (jako u kupé 110 R). Výkon tohoto základního prodejního typu byl udáván 73 k při 6000 ot./min a kroutící moment 9,3 při 4500 ot./min.


Seriová spojka byla opatřena silnějšími přítlačnými pružinami a obložením zn. Ferrodo CW 22. Převodovka měla zkrácené převodové stupně se zachováním seriového stálého převodu.
Podvozek se dočkal zkrácených pružin a především osazení tlumiči Koni, které výrazně zlepšily jízdní vlastnosti. Před montáží 13" elektronů se musely upravit přední kotouče a třmeny. Pneu měly rozměr 165 HR x 13.
V interiéru bylo také několik změn. Všichni sportumilovní majitelé škodovek záviděli a často napodobovali tzv. "kapličku" nad přístrojovou deskou, ve které byl přesný otáčkoměr Smith do 8000 ot., tlakoměr a teploměr oleje. Napodobována byla také konzola mezi předními sedadly a přístrojovou deskou, kam byly přesunuty některé ovládací prvky do spolehlivějších přepínačů. Delší a vzad zahnutá řadící páka procházela touto konzolou. Sportovní volant měl průměr 36 cm a byl obšit kůží. Přední sedadla byla tvořena laminátovou skořepinou s látkovým čalouněním, zadní byla seriová. Součástí dodávky byl jednoduchý ochranný rám a dokonce byly seriově montovány počítače vzdálenosti Halda a Trip Master a lampička na ohebném rameni.


Za příplatek bylo možné získat další úpravy: talířovou pružinu spojky, 60 l nádrž, rozšířené blatníky, boční plexiskla, ochranný kryt pod vozem. Dala se pořídit i zesílená karoserie s některými povrchovými díly z hliníkových plechů.
Díky zpřevodování do pomala byla maximální rychlost jen asi 138 km/h.


První, co dělali další úpravci, byla záměna a přesunutí chladiče pod přední nárazník, výměna původního karburátoru za dva dvojité Webery. Následovaly samozřejmě ještě další zásahy do motoru - větší ventily, ještě ostřejší vačky, převrtání na hranici objemové třídy, tj. na 73,2 mm (to se řešilo kovanými písty se třemi kroužky bez dilatačního zářezu atd.
Továrna tak uměla udělat Škodu 100 s výkonem 90 k při 7500 ot./min při stupni komprese 12, s krouťákem 9 kpm při 6000 ot./min. Tisícovka zrychlovala z 0-100 km/h za 12,5 s.
U Škody 110 L Rallye 100 k při 7000 ot./min, toč. moment 11,25 kpm při 5500 ot./min a zrychlení za 9,6 s. Jak je vidět na horních obrázcích lišily se okruhová a soutěžní verze motoru délkou a tvarem sacího potrubí. Rallyovky měly tzv. berany tažené nad hlavou. Toto delší potrubí přinášelo měkčí charasteristiku průběhu kroutícího momentu, ale současně nižší hodnotu.
O okruhových verzích se tvrdilo, že v nejvýkonnějších variantách v pozdějších letech se továrna a možná ing. Michl dostali až na 115 k, což je tehdy úctyhodných 100 k z litru objemu.
Na vozech Škoda 110 L Rallye jezdil u nás kde kdo. Tovární okruhové verze vodili Horsák, Bobek V. ml. Bobek J. a Vodseďálek. V mistrovství Evropy měly v tu dobu škodovky smůlu, protože musely startovat v divizi do 1300 ccm. Z toho důvodu se kromě Brna zůčastnily jen dvou závodů. K úspěšným soutěžákům na těchto vozech tehdy patřili Srnský, Blahna, Kapras a Kvaizar.


Prameny: Svět motorů 1971, vlastní fotografie